Po populární hře Master Mind (v Česku známá pod názvem „Logik“), kterou jsme mohli v krabičce strčit do kapsy a vzít s sebou třeba na cestu do vlaku, a celosvětově oblíbené číslicové doplňovačce sudoku je tu další způsob, jak si v teple pokoje potrénovat postřeh, prostorovou představivost a logické myšlení.
Jde o počítačové logické, paměťové a postřehové hry speciálně vyvinuté pro udržování mozku v kondici. Hitu japonské společnosti Nintendo propůjčila svou tvář i známá herečka Nicole Kidmanová. Podle výrobců stačí čtvrthodina „hry“ denně, aby lidé účinně bojovali mimo jiné proti Alzheimerově chorobě (která se projevuje i výpadky paměti) a dalším mentálním problémům ve stáří.
Posilovna pro mozek
Poslední verze programu s názvem MindFit má udržet šedou kůru mozkovou na úrovni i lidem, kteří už dávno nechodí do školy či nečtou pravidelně knihy.
MindFit podporuje svou tváří i Susan Greenfieldová, respektovaná neurofarmakoložka působící v Oxfordu, a testován byl na 121 izraelských dobrovolnících starších padesáti let.
„Program je složen z různých součástí, které procvičují paměť, soustředění nebo prostorovou představivost,“ vypočítává Bruce Robinson ze společnosti, která po technické stránce soubor her vyvinula.
„MindFit můžeme připodobnit ke cvičení v posilovně. Trénujete různé části těla, zkoušíte všechny možné stroje a úroveň cvičení si vždycky nastavíte podle vlastních schopností,“ dodává.
Logické a paměťové hry však nejsou podle něj určené jen starším lidem. Začínají je používat i učitelé při výuce pro zbystření smyslů svých žáků.
Co to říkali ráno v rádiu?
Sadu mozkových testů dostala i devětašedesátiletá Olivia Doranová z Hertfordshiru. U dárku složeného z počítačových her a sudoku, který dostala ke Dni matek, teď tráví 45 minut denně.
„Než jsem začala mozek trénovat, určili odborníci jeho stáří na 75 let, což mě trochu šokovalo,“ řekla pro BBC. „Po trénincích se ale dostal až na věk 27 let, na což jsem byla pyšná. Teď je to jednou tak, podruhé jinak. Když hrajete logické hry unavení, váš výkon není nijak vysoký,“ dodává.
Olivia se v rámci mozkového tréninku věnuje počítání, vybavování si čtyř až šesti čísel v daném pořadí nebo kreslení vzorců zpaměti. „Mám pocti, že to funguje. Teď si třeba pamatuji i úplně nedůležité informace, které říkali v rádiu,“ pochvaluje si.
Pozitivní vliv trénování mozku na jeho funkci potvrzuje i neurolog profesor David Moore, který se podílel na vývinu tohoto druhu her.
„Výzkumy na zvířatech prokazují, že vztah mezi opakovaným sledováním nějakého podnětu zesiluje vazby mezi jednotlivými mozkovými buňkami,“ říká. Tato teze ovšem nemohla být otestována na lidech, protože by při testech museli mít zavedené elektrody v mozku.
Ne každý ovšem tomuto způsobu tříbení mozkových schopností fandí. Například Ben Goldacre, který se v britském deníku Guardian věnuje dezinterpretaci vědy médii, říká: „Není pochyb o tom, že zlepšování mentálních schopností je z dlouhodobého hlediska dobrá věc. Ovšem je otázka, zda je třeba, aby šlo o takový módní a tak komerční způsob. Výrobci se prostě jen snaží překomplikovat a komercializovat selský rozum.“
Nejlepší mind game: cizí jazyky
Celou věc vrací do reálných obrysů i docent Petr Kaňovský, neurolog z Fakultní nemocnice Olomouc. „Kvízy, hádanky a hry nepochybně zlepšují výkonnost lidského mozku tím, že jej nutí absorbovat větší množství informací, než přináší běžný život,“ potvrzuje. „Jinými slovy, tato činnost nutí neuronální síť mozku k vytváření dočasných spojů mezi neurony, síť neuronů se tím stává výkonnější a dokáže patrně promptněji reagovat na vnější a vnitřní podněty,“ dodává. Zároveň ale varuje, že není prokázáno, že takhle funguje třeba sudoku nebo právě počítačové hry typu MindFit. O studiích, které probíhaly na zvířatech, pak říká: „Pokud vím, studie, která by zkoumaly zpevnění spojů v souvislosti s opakující se stimulací, u lidí neexistují. U zvířat probíhají tak, že po opakovaném, dlouhodobém vystavení zvířete danému podnětu je potom toto zvíře zahubeno a odborníci zkoumají jeho mozkovou tkáň histologicky.“ Nesmyslem je podle něj i to, že počítačový program nějakým způsobem dokáže vyhodnotit věk mozku. „Neexistuje nástroj, jak měřit výkonnost nervové soustavy ve srovnání s biologickým věkem,“ konstatuje.
Dobrým tréninkem mozku je podle docenta Kaňovského například studium cizích jazyků. Ovšem stoprocentně osvědčený návod, jak držet mozek fit až do vysokého věku, podle něj neexistuje.
Snad jen kdybychom si vzali příklad z Pabla Picassa či Bernarda Shawa, a pokud nám to stav dovolí, co nejdéle přemýšleli, psali a tvořili. Tak je možné udržet si duševní svěžest do vysokého věku.
Hra s pamětí
Chcete si zkusit, kolik jste schopni si toho zapamatovat a hlavně - na jak dlouho? Nevíte, jak se efektivně učit cizí jazyky? Pak zkuste knihu plnou příkladů, kvízů a cvičení, které mají za úkol trochu potrápit vaši šedou kúru mozkovou. Autoři jsou na slovo povolaní - mistři světa v memorice Michaela Buchvaldová a Gunther Karsten.
O autorovi| Hana Slívová, redaktorka LN
