Novým zákonem poslanci omezili právo šířit informace. Teď o něm rozhodne Senát.
PRAHA „Jedná se o zásadní zásah do činnosti médií a zároveň o nejvýznamnější změnu v oblasti mediálního práva od roku 2000, kdy byl přijat současný tiskový zákon,“ napsali senátorům šéfredaktoři předních zpravodajských médií.
Protestují tak proti novému trestnímu řádu. „Je to velmi důležitá novela, protože zapadá do programu vlády a i většiny politické reprezentace posilovat práva poškozeného,“ řekl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z ODS.
Jeho původní vládní návrh zakázal hlavně zveřejňovat jména obětí, jimž je méně než osmnáct let. Poslanci z ústavně-právního výboru ovšem do zákona doplnili také zákaz zveřejňovat údaje z odposlechů. To zpravodajské redakce kritizují nejvíc. Podle jejich šéfredaktorů jde novela proti ústavě i veřejnému zájmu - omezuje svobodné šíření informací a znemožňuje třeba odhalit propojení zločinu a politiky.
Zákaz přijali bez předchozí diskuse na plénu či s odbornou veřejností poslanci všech parlamentních stran. Šéfredaktoři teď žádají Senát, aby nový zákon odložil.
Pokud by zákon začal platit, mohl by redaktor za jeho porušení jít až na pět let do vězení. Případně dostat zákaz činnosti. Nebo by vydavatel zaplatil až pět milionů korun. Poslanci argumentují ochranou soukromí. Informace z odposlechů ale také pomohly novinářům odhalit některá nekalá jednání politiků.
„To je střet dvou ústavních principů. Práva na informace a práva na ochranu osobnosti. To umím vyřešit jen tak, že řeknu generální NE zveřejnění. Pokud jste přesvědčen, že informace má být otisknuta, tak to udělejte, ale pak si svůj názor budete muset obhájit před soudem,“ řekl iDnes předseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS).
Stát prý neumí zabránit, aby přepisy unikaly od policie či třeba od advokátů. Bývalý ministr vnitra František Bublan (ČSSD) tvrdí, že právě od advokátů mají novináři přepisy asi nejčastěji. „Lepší by bylo zamezit, aby se někam části spisů vůbec nedostaly,“ řekl iDnes.
Proti zveřejňování informací z odposlechů, které nejsou ve veřejném zájmu, přitom už chrání současné zákony. Dotčení mohou žalovat novináře v občanskoprávním sporu.
„Generální zákaz je špatný,“ míní reportér MF Dnes Jaroslav Kmenta, zřejmě nejznámější český novinář, který přepisy využívá pro své články i knihy. Zdůrazňuje ale, že přepisy nikdy netiskne v původní podobě a údaje z nich ověřuje.
Jeho přístup přesto vadí publicistovi Přemyslu Svorovi. „Právo udělat z někoho zločince má jen soud. Ani policajt, ani novinář si toto právo nemůžou přivlastnit, natož s ním obchodovat,“ píše Svora v úvodu své knihy, již kvůli tomu vydal.
Sám přetiskuje přímo přepisy, bez dalšího vysvětlení či ověření.
***
Co už se nesmí * zveřejňovat jména obětí trestných činů mladších 18 let i jakkoli starých obětí kuplířství, pornografie a širokého okruhu činů „proti životu, zdraví, svobodě a lidské důstojnosti“ * publikovat záběry z hlavního líčení či veřejného zasedání, z nichž by byla oběť poznat * ústavně-právní výbor (vede ho Marek Benda z ODS) doplnil také zákaz zveřejňovat údaje z odposlechů, které by umožnily určit totožnost konkrétního člověka, aniž by je předtím jako důkaz projednal soud
