* LN Minulý týden senátoři schválili nový trestní zákoník. Pomluva zůstala trestným činem. Proč?
Když jsme zákoník připravovali, pomluvu jsme v něm neměli. Už před čtyřmi lety se ale zákoníkem zabývala sněmovna a poslanci tehdy řekli, že si přejí, aby tam pomluva zůstala. Tak jsme ji tam zařadili. Nechtěl jsem kvůli svému osobnímu názoru přijetí zákoníku ohrozit.
* LN Proč by podle vás pomluva neměla být trestným činem?
Trestní právo by nemělo zasahovat do všech sfér života, ale jen tam, kde je to nezbytně nutné. A u pomluvy to nutné není. Politická reprezentace a část právních odborníků si ale myslí, že pomluva má být trestný čin. Můj postoj nebyl tak vyhraněný, abych řekl: Když tam pomluva zůstane, nechci mít se zákoníkem nic společného. Kdybych šel do střetu, zákoník by neprošel a pomluva by trestným činem stejně zůstala – byla v platném zákoníku.
* LN Kteří poslanci trvali na pomluvě?
Tento názor převážil napříč sněmovnou, nebyla to osobní iniciativa některého konkrétního poslance.
* LN Paragraf 206 je ale někdy účelově využíván k zastrašení kritiků...
To je pravda, někdy také.
* LN Například dětský domov dal trestní oznámení na manžele, kteří upozornili na nepravosti a týrání dětí v něm.
Spojovat pomluvu s kritikou, to je nesprávný přístup. Omezuje to právo na kritiku. Za stížnost by neměl být nikdo trestán, je právem každého.
* LN Přesto se to děje. Ti lidé třeba nakonec nejsou odsouzeni, mají ale problémy – musí se uvolňovat z práce na výslechy, platit advokáta, okolí na ně začne koukat skrz prsty. Není to pádný důvod, proč paragraf zrušit?
Jedna věc je, že pomluva je trestný čin. Druhá věc je její aplikace na konkrétní případ. Příklad, který uvádíte, vypovídá spíš o špatné aplikaci zákona. Není to problém trestního práva, ale etiky a přístupu lidí. Podobně špatné je zatahovat trestní právo do řešení obchodních sporů – například podávat trestní oznámení na toho, kdo mi neplatí závazek.
