ATÉNY Do třetice všeho dobrého i zlého platí také pro Řecko. Včera, poté co tento měsíc už snížily Řecku rating agentury Fitch a Standard and Poor’s, to udělala i třetí velká ratingová agentura - Moody’s. Důvodem jsou obří řecký schodek veřejných financí a zvyšující se dluhy. Snížení ratingu znamená, že Řecko bude muset platit vyšší úroky ze svých půjček a že banky, které vlastní řecké státní dluhopisy, si budou muset vytvořit vyšší rezervy a budou mít tak méně peněz na půjčování firmám i jednotlivcům.
Snížení ratingu Moody’s je ale zároveň i dobrou zprávou. Podobný postup agentury světoví finančníci sice očekávali, ale byli překvapeni tím, že rating byl snížen ze stupně A1 „pouze“ o jednu příčku na stupeň A2. Znamená to, že rating ještě zůstal v takzvaném investičním pásmu a ve stupni A. Řecké dluhopisy nejsou žádné velké terno, ale podle agentury nehrozí okamžitý krach státních financí. Mohlo být i hůř „Bylo to příjemné překvapení, protože na trhu kolovaly dohady, že to snížení bude o dva stupně,“ řekl agentuře Reuters Platon Monokroussos, ekonom aténské pobočky Eurobank EFG Group. Zachování ratingu alespoň u agentury Moody’s ve stupni A je navíc mimořádně důležité.
Evropská centrální banka (ECB), ústřední banka eurozóny, ve které je i Řecko, totiž půjčuje řeckým bankám peníze na nízký úrok, ovšem půjčky musí být zajištěny zástavou dluhopisů. ECB sice kvůli finanční krizi dočasně přijímá do zástavy i dluhopisy s rizikovějším oceněním ratingových agentur, ale na konci příštího roku se vrátí do normálního režimu a na takové dluhopisy přestane půjčovat. Nebo bude požadovat dodatečnou záruku. Řecké banky by tak přišly o přístup k levným penězům, které dále půjčují řeckým firmám. To by ještě více ochromilo řeckou ekonomiku, která už je beztak v krizi.
Řecko samozřejmě nemá vyhráno. Moody’s zároveň oznámila, že nechává zemi v takzvaném negativním výhledu neboli že může řecký rating ještě snížit. Agentura sdělila, že dosavadní kroky řecké vlády neřeší dlouhodobá rizika. Jinak řečeno, analytici agentury nevěří plánu úspor, který oznámil minulé pondělí řecký premiér Jorgos Papandreu. Ten slíbil, že příští rok sníží schodek veřejných financí ze současných 12,5 procenta HDP na 8,7 procenta a do roku 2013 na tři procenta. K tomu má přispět desetiprocentní snížení veřejných výdajů a sociálních dávek a škrty v rozpočtu ministerstva obrany. Jenže současná socialistická vláda vyhrála volby s příslibem, že bude podporovat chudé a zajistí pracovní místa. Velké škrty v sociálních dávkách a snižování stavu státních zaměstnanců tak může narazit na odpor v premiérově vlastní straně.
Navíc výpočtům Řeků nikdo příliš nevěří. V nedávné historii se totiž již dvakrát snažili zatajit své dluhy. Nejprve v roce 2000 před vstupem do eurozóny oznámili, že deficit jejich veřejných financí je okolo dvou procent HDP, ačkoli byl dvojnásobný, a pak se letos v létě přiznali, že deficit nebude původně oznámených šest procent HDP, ale 12,7 procenta HDP.
Naučit Řeky platit daně Realističtější jsou nápady ministra financí Jorgose Papakonstantinu. V březnu chce zvýšit daně z příjmu, z nemovitostí i zisků z kapitálu. „Velkou sázkou naší reformy je rozšíření daňové báze,“ zdůraznil ještě Papakonstantinu.
Jde o to, že ministr by byl rád, kdyby se v Řecku daně začaly konečně platit. Řekové se nejvíce ze všech národů v Evropské unii dokážou vyhýbat placení DPH. Polovina Řeků navíc daňovým úřadům tvrdí, že jejich roční příjmy jsou pod 12 tisíci eur (asi 316 tisíc korun), což je při úrovni cen v Řecku zřejmě nerealistické. Údajně již nyní nařídil Papakonstantinu zvýšení počtu daňových kontrol.
graf
HDP v Řecku
Jak rostla (klesala) řecká ekonomika
(v procentech)
I/06
4
VI/06
5,2
5,1
I/07
3,7
5,7
VI/07
4,3
4
I/08
3,9
2,7
VI/08
2,7
1,9
I/09
0,7
-0,5
VI/09
-1,2
-1,7
I/10
-1,1 (odhad)
