Ta věc připomíná široce otevřenou lasturu. Jenže na rozdíl od lastury, z níž na Botticelliho obrazu Primavera vystupuje polonahá Venuše, má tato mušle čtyři velká kola jako od kočáru taženého šestispřežím. A co víc: do vypolstrované lastury se neusazovala krásná žena, ale mimino. K lasturovité korbě je také připevněn kožený popruh. Do něj se nezapřahovali bělouši, ale poněkud méně vznešené zvíře – koza. V některých případech také velký pes či menší poník. Takto vypadal nejstarší britský dochovaný kočárek, který si v roce 1730 objednal pro své ratolesti třetí vévoda z Devonshiru. Jeho autorem je William Kent, vévodův zahradní architekt. Jiným dochovaným kočárkem je dokonalá zmenšená kopie kočáru z roku 1708, jež je k vidění na německém zámku Moritzburg.
Kočárek, v 18. století jen výstřední kuriozita sloužící dětem těch nejbohatších vrstev, se v proměnách času stal věcí, bez níž se ve vyspělém světě neobejde žádná matka a žádný otec. Výběr a koupě správného typu kočárku bývá jedním z prvních zásadních rozhodnutí rodičů. Svým významem (byť zcela jistě ne cenou) se řadí někam ke koupi rodinného vozu či výběru vhodné školy pro potomka, jenž se už nevozí, ale chodí po svých.
Dnešní kočárek musí splnit tři základní podmínky – být bezpečný pro dítě a pohodlný pro rodiče. A samozřejmě dostatečně stylový. Kočárek se totiž stal podobně jako automobil symbolem statusu rodiny – ti nejbohatší si mohou třeba zakoupit kočárky nejslavnější a jedné z nejstarších britských značek Silver Cross, v nichž se vozí i robata britské královské rodiny.
Osvobozené matky
„Je obecně známo, že děti se potřebují občas přemisťovat i ve věku, kdy to samy nedokážou,“ píše divadelník Jiří Suchý v předmluvě ke knize Kočárky – Proměny historického kočárku od Kamily Holáskové a Břetislava Holáska (Fontána, 2007), kteří jsou také majiteli kočárků z Náměšti na Hané, „nejjednodušší způsob je ponechat děti tam, kde jsou, a nepřemisťovat je. Že je to způsob krutý, netřeba zdůrazňovat. Dítěti jsou upírána lidská práva na svobodu pohybu.“
Kočárek však více než právům na svobodu pohybu dětí, jak píše v nadsázce Jiří Suchý, pomohl hlavně ke svobodě pohybu jejich matkám. Stal se tak jedním z nástrojů emancipace – žena už nemusela přemisťovat své dítě uvázané v šátku na prsou či na zádech, jež se s rostoucím věkem a váhou pěkně pronese, ale mohla se i s vícekilovým potomkem vydat na procházku, na nákup či návštěvu. Stejně jako vynález železnice relativizoval vzdálenosti, tak kočárek de facto osvobodil kojící matku z její společenské izolace (mimochodem, ještě v 19. století nesměl kočárek tlačit c. k. důstojník, nemohl by totiž salutovat).
Zdánlivě bizarní vynález Williama Kenta se stal mezi šlechtici velkou módou. Tři kočárky si pro některé ze svých devíti dětí objednala například britská královna Viktorie. Kočárek, jenž byl přesnou kopií kočáru taženého koňmi (včetně luceren a stupátka pro lokaje), měl také v roce 1835 malý Franz Josef I. Tyto „kočárové“ kočárky neměly popruh jako vozítko pro děti vévody z Devonshiru, ale oj podobně jako žebřiňák. V roli „motoru“ vystřídal zvíře sluha k tomuto účelu pečlivě vybraný. V dřevěných kočárcích, připomínajících postele s malými kolečky, se ve druhé polovině 19. století vozily i děti movitějších měšťanů. Nejdražší kočárek té doby dostala (v roce 1883) dcera jistého indického mahárádži. Její vozítko bylo pozlacené, a to včetně kol.
Zásadním zlomem v historii kočárků byl konec 19. století, tedy přesněji 18. červen roku 1889. Tehdy vešel William H. Richardson do budovy baltimorského patentového úřadu a nechal si zapsat svůj vynález: kočárek s otáčivou korbou. Dítě tak mohlo sedět tváří jak po směru jízdy, tak v protisměru. Kola jeho inovovaného kočárku nebyla spojena osou, ale otáčela se každé zvlášť. Kočárek tak byl mnohem pohyblivější a jeho ovládání snazší. I díky držadlu, jež poslalo na smetiště dějin jak popruhy, tak oje.
Od té doby se začal proměňovat hlavně design kočárků – kočárky se postupně zvyšovaly (v období secese), ve 20. a 30. letech naopak snižovaly (díky pružinám byl pro dítě i navzdory menším kolům pohodlný) a opět – v 70. letech – zvyšovaly, neboť při zemi se na miminka příliš prášilo. Tehdy se do módy dostaly i joggingové kočárky se třemi koly, určené pro matky a otce, kteří při venčení dětí myslí i na svou kondici a s kočárkem chtějí běhat (nicméně nejde o nic nového pod sluncem, kočárek se třemi koly je vyobrazen již v časopise Květy české z 80. let 19. století).
Prostor pro kreativitu nechával i tvar kočárku – například ve 30. letech se kočárky začaly podobat automobilům, včetně toho, že jejich kola měla chromované blatníky. Mnohem populárnější však byl kočárek z proutí – takzvaná košatina, bez níž si nedokázala své mateřství představit většina našich babiček. Paradoxně někteří dnešní výrobci opouštějí hi-tech kočárky z nejmodernějších materiálů a vracejí se k té obyčejné košatině, byť ve vylepšené verzi. Jak zkrátka shrnuje již citovaný Jiří Suchý: „Každá doba si žádá svůj kočárek...“
Kočárky třetího tisíciletí
Někdo upřednostňuje minimalistický design a kontrastní barvy, jiní hledají spíše tlumené odstíny a klasické houpací konstrukce. Kočárky se stále více stávají módním doplňkem rodičů a musejí vyhovovat jejich životnímu stylu. Před pár lety letěly trojkolky. Původně měly přední kolečko napevno, ale bývaly pak méně stabilní. Dnes mají obvykle kolečko s aretací a chválí si je především rodiče, kteří venčení miminek rádi realizují při jízdě na in-line bruslích. Trojkolka je mrštná a díky kotoučové brzdě s ovládáním na držadle i dobře ovladatelná. Současný trend směřuje k co nejlehčím konstrukcím a dokonalému designu. V hlubokých kočárcích jsou děti umístěny vysoko a rodiče se k nim nemusejí zbytečně ohýbat. Ačkoliv jsou si možná na první pohled dnešní kočárky podobné, závratné rozdíly jsou v použitých materiálech. Například německá firma Concord používá k výrobě konstrukcí prvotřídní karbon. Tento materiál byl původně vyvinut pro letecký průmysl a kočárky Concord Neo Carbon jsou nejen lehké, ale také se snadno rozkládají i skládají. Dokonalý design a špičkovou technologii ocenil i Karel Gott, který své poslední ratolesti pořídil toto kosmické vozítko v elegantní černobílé variantě. Karbon využívá také firma McLaren, která nabízí rovněž verzi s pozlacenou konstrukcí a rukojetí z pravé kůže.
Černá barva je trendem posledních sezon. Po éře mnohabarevných kočárků vyjely na přehlídková mola černé a tmavě modré modely kombinované s krémovou či bílou. Kdo touží po barvách, může vybírat z tlumených odstínů fialové, růžové a modré. „Spíše však tón v tónu, žádné divoké kontrasty,“ upozorňuje zástupkyně firmy Silver Cross Zdenka Zatloukalová. Taková jsou alespoň pravidla pro kočárkovou „haute couture“. Módě běžných chodníků však stále vládne červená. Odstín vozů ferrari nabízí jak česká Liberta, tak designové špičky na světových veletrzích. Červená se nejčastěji kombinuje opět s černou.
Zvláštní disciplínu představují kočárky pro více dětí, které prověří kvality výrobce. Děti dnes mohou být naskládány jak vedle sebe, tak za sebou či nad sebou. Některé modely pak ale připomínají neforemné pojízdné jesle. Velkou nástrahou dvojitých kočárků bývá, že neprojedou dveřmi. Stává se totiž, že podvozek dosahuje metrové šířky – proto česká Liberta nabízí modely přizpůsobené do osmdesátkových dveří.
Velikost kočárků a poloha miminka je sporným bodem. Trend směřuje k minimalizaci rozměrů, což zastánci klasických pořádků vnímají z pohledu dětí s nevolí. Děti mohou ležet na rovné podložce, či být v neustálém polosedu. Pádné argumenty pro i proti mají zastánci obou variant.
Ačkoliv se objevují romantické retro kočárky, největší oblibě se stále těší sportovní modely s progresivním designem. Margarita Eliška Paroubková se například vozí v červeno-černém sportovním kočárku Casualplay S4. Podle paní Zatloukalové jen ratolest moderátorky Gábiny Partyšové jezdila v retro kočárku Balmoral.
Mezi českými designéry se největší oblibě těší kočárky Bugaboo Cameleon a Quinny. Cameleon zvolila i grafička Zuzana Lednická a byla spokojená. „Tento malý a lehký kočárek je do města ideální – skoro všude se vejde a krásně vypadá,“ říká přední česká grafička. Design svého kočárku domýšlela do detailu. Po narození dítěte navrhla pro značku MojeMoje dětskou kolekci, která vedle čepic, nočních košilek a triček pro nejmenší nabízí také designové deky, jimiž lze ozdobit kočárek. „Bavilo mě dělat něco jiného, než co se nabízelo v obchodech. Použila jsem jednoduché říkanky a první slabiky, které děti říkají. Říkadla a pohádky, které jsou na dekách, mohou sloužit jako takové ,taháky‘ pro maminky, které si zrovna na žádný rým nemohou vzpomenout,“ uzavírá Lednická.
***
LIBERTA: NA VELIKOSTI ZÁLEŽÍ
S dcerou majitele firmy Liberta Helenou Štruplovou o výhodách českých kočárků, které dávají dětem dostatek prostoru a rodiče s nimi pohodlně projedou dveřmi.
* Kdo jsou zákazníci Liberty?
Rodiče, kteří hledají prostorné a houpavé kočárky. Vnitřní prostor našich kočárků je 85x38 centimetrů (srov. Bugaboo Cameleon: 77x34 cm). Dále pak ti, kdo chtějí české výrobky. Veškeré materiály, které používáme, jsou od tuzemských výrobců a podléhají nejpřísnějším normám.
* Narážíte tím na materiály z Asie, u nichž poslední testy kočárků prokázaly obsah škodlivin?
Ano. V našem obchodě nabízíme také kočárky polských výrobců a ve srovnání s nimi jsou naše kočárky podstatně trvanlivější. Mají například klasické kovové brzdy oproti nejrůznějším ozubeným kolečkům z plastu, která se polámou.
* Kolik stojí kočárek Liberta?
Nabízíme několik variant – jen hluboký, nebo kombinaci. Kombinovaný kočárek pro jedno dítě, který obsahuje přenosnou tašku na dítě, pláštěnku a tašku na rukojeť, stojí 7500 korun. Na výběr jsou dva druhy koleček – nafukovací a pevná bantamová.
* Nabízíte kočárky pro dvojčata?
V roce 1991 naše firma začínala právě výrobou kočárků pro dvojčata a trojčata, postupně se sortiment rozšířil do dnešní podoby. Rodiče více miminek jsou však stále našimi důležitými zákazníky. Za stejnou cenu totiž nabízíme i výrobu na zakázku. Máme samozřejmě několik kočárků skladem, ale maminky s oblibou využívají i možnosti vlastního výběru barevných kombinací. Jsme schopni přizpůsobit také konstrukci – například dvoumetrové mamince nenabídneme jen prodloužené madlo. Podobně řešíme specifické požadavky na kočárky pro více dětí. Snažíme se, aby děti měly dostatek prostoru, ale podvozky projely klasickými osmdesátkovými dveřmi.
* Jaké jsou dnes nejžádanější barvy?
Minulé dva roky byla velmi žádaná růžová. Letos převládá červená v kombinaci s černou. Mnoho maminek také dnes volí jednobarevné varianty. V nejnovější kolekci jsme naopak použili vzorované látky a jsme zvědaví, jaký budou mít úspěch.
* Liberta byla synonymem tunelářské kauzy...
Můj otec do Liberty před mnoha lety nastoupil do vývoje. Později začal podnikat pod vlastním jménem, a když dvojice Svoboda–Snopková mělnickou továrnu vytunelovala, odkoupil značku Liberta. Fungujeme jako rodinná firma.
* Neuvažujete o spolupráci s externími designéry?
Otec pokračuje v tradici Liberty. Oproti trendům miniaturních kočárků na tvrdých podvozcích nabízíme prostorné kočárky s pérováním, tedy tradiční kvalitu, kterou u nás zákazníci hledají.
* Konzultujete své výrobky s pediatry?
Ve svém týmu takové odborníky nemáme. Na základě výzkumů a konzultací ale víme, že nejlepší je, když miminko leží ve vodorovné poloze a na měkkém.
DÉTSKÝ RollS-RoyCe
? Stejně jako princ Charles v roce 1948, tak i vaše děti se dnes mohou vozit v ručně vyráběném kočárku Balmoral od firmy Silver Cross. ? Firma pochází z Leedsu a byla založena v roce 1877. Balmoral je její nejluxusnější řadou. Reklamní kampaň z 50. let tyto kočárky příznačně prezentovala vedle vozů Rolls-Royce. ? Samozřejmostí je luxusní prošívaná matrace, chromovaný košík na nákupy a plaketa s řemeslnickým podpisem. ? Podle Zdenky Zatloukalové z prostějovského zastoupení firmy Silver Cross se u nás těchto kočárků prodá nejvýše osm za rok – nejdražší byl v krémové barvě a stál 59 000 korun. ? Kensington je levnější obdobou Balmoralu od stejné firmy. Na rozdíl od něj se dají složit a jejich pořizovací cena se pohybuje okolo čtyřiceti tisíc korun. ? Za pouhých třináct tisíc pořídíte Balmoral ve verzi pro panenky – panenka vám bude jistě vděčná! Podle Zdenky Zatloukalové tyto hračky zatím vyhledávají výhradně sběratelé.
VEJCE JAKO DOKONALÁ KONZERVA ŽIVOTA
Marek Kedzierski navrhl v rámci studia na Univerzitě Tomáše Bati kočárek jako součást výbavy rodinných vozů Audi. Pojal jej jako vejce s jednoduchou konstrukcí. Nyní do mnichovské automobilky nastupuje na stáž. Uvidíme, jaké další vozy či vozítka vymyslí...
