PRAHA Více zájemců o menší balík peněz. Tak dopadlo třetí kolo podávání žádostí o dotaci z evropského programu Eko-energie ve srovnání s předchozím kolem. Zatímco v předchozím případě měla agentura CzechInvest pro zájemce připravené dotace v celkovém objemu 4,5 miliardy korun, nyní jsou to „jen“ tři miliardy.
Počet předložených projektů je naopak vyšší, 650 oproti 508 projektům v druhém kole. V obou případech mají firmy nejčastěji zájem o hospodárnější spotřebu energií, následují projekty na výstavbu či modernizaci stávajících malých vodních elektráren a na energetické využití biomasy.
Vzhledem k nižšímu objemu peněz bude jen těžko možné zopakovat výsledek z druhého kola dělení dotací z programu Eko-energie, kdy uspělo téměř 80 procent všech uchazečů. „Je zde možnost určitého navýšení prostředků programu Eko-energie na úkor jiných programů, o které není takový zájem,“ uvedl na odborné konferenci Jiří Bém z oddělení energetických programů agentury CzechInvest.
Sporné projekty s biomasou Způsob, jakým stát rozděluje dotace na obnovitelné zdroje, má však i své kritiky. „Část projektů elektráren na biomasu, které stát podpořil dotací, není reálná. Firmy, které projekty připravují, nemají potřebné zkušenosti. Jejich jediným cílem je připravený projekt prodat skupině ČEZ nebo jinému investorovi,“ uvedl pro LN manažer pohybující se v oboru obnovitelných zdrojů.
Problémem je prý také omezené množství nejoblíbenějšího druhu biomasy - dřevní štěpky - na trhu. To může zkomplikovat financování projektů. Banky požadují, aby měla elektrárna zajištěné dodávky dřevní štěpky na minimálně deset let, velcí vlastníci lesů však tyto dlouhodobé smlouvy uzavírají jen výjimečně.
Podle téhož nejmenovaného zdroje mohou projekty na využití biomasy ohrozit také připravované změny v zákoně o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Nový zákon prý bude podporovat hlavně teplárny na biomasu s doplňkovou výrobou elektřiny, zatímco investoři preferují hlavně výrobu elektřiny a dodávky tepla do domácností či veřejných budov je příliš nezajímají.
CzechInvest o smyslu programu Eko-energie nepochybuje. Jen projekty realizované v rámci prvního a druhého kola programu sníží emise oxidu uhličitého v Česku o přibližně jedno procento.
Vrámci Operačního programu Podnikání a inovace, který je ohraničen roky 2007 a 2013, vláda vyhradila na program Eko-energie celkem 10,7 miliardy korun. I když k navýšení prostředků nedošlo, po třech kolech dělení dotací zůstane nerozděleno 1,5 miliardy korun. Jiří Bém dodal, že zbývající prostředky stát rozdělí v rámci plánované čtvrté výzvy. Vyplácení evropských dotací je zpravidla omezeno na malé a střední podniky. Výjimku představují investice do energetických úspor, o něž mohou kromě několika málo výjimek žádat i velké společnosti. Unijní dotace se může pohybovat od půl milionu do 250 milionů korun, přičemž podle typu projektu nesmí dotace překročit 30 až 60 procent celkových uznatelných nákladů investora.
Dotaci je podle unijních pravidel možné proplatit až po dokončení projektu. Dotace v rámci Operačního programu Podnikání a inovace jsou určeny pro firmy a podnikatele, veřejný sektor může obdobné dotace čerpat z Operačního programu Životní prostředí.
***
DOTACE PRO OBNOVITELNÉ ZDROJE
Dělení peněz z programu
Eko-energie (miliardy korun)
1. výzva
do 29. 2. 2008
1,7
2. výzva
do 14. 6. 2009
4,5
3. výzva
do 30. 9. 2010
3,0
4. výzva
zřejmě rok
2011
1,5
Nejvyšší přidělené dotace v rámci
1. a 2. výzvy programu Eko-energie
žadatel (firma) projekt dotace (mil. Kč)
Dolnolabské elektrárny vodní elektrárna na Labi u Litoměřic 250
Energo-Pro Czech rekonstrukce vodní elektrárny Miřejovice 139,3
RenoEnergie vodní elektrárna na Labi v Píšťanech 137,8
Carthamus teplárna na biomasu, Český Krumlov 124,6
Stako energo elektrárna na biomasu, Mostek 119,7
Delport elektrárna na biomasu, Kutná Hora 114
Mondi Štětí optimalizace spotřeby energie 103,3
Vetropack Moravia Glass optimalizace spotřeby energie 101,2
Energetické centrum teplárna na biomasu, Jindřichův Hradec 100
LATOP sušárna dřevěných pilin 83,7
Dalkia Česká republika zvyšování účinnosti energetických zdrojů 82,1
