Osmdesátiletý francouzský dirigent Serge Baudo, který působí v čele Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, obdrží za týden čestné občanství Prahy. Nebude prvním světově známým dirigentem, který nejvyšší uznání hlavního města získá.
Od roku 1990 se stalo čestným občanem Prahy 6 spisovatelů a stejný počet hudebníků. Dále 5 politiků, 4 vědci, jedinou příčku obsadili sportovec, grafik a mecenáš umění. Jedním byl i Masarykův tajemník Antonín Sum, dvě byly Masarykovy vnučky. Historik, výtvarník nebo architekt žádný.
O kandidátech rozhodují zastupitelé
Podle ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřicha Tůmy to o lecčems vypovídá. Mimo jiné o tom, že osobní zásluhy oceněných lidí nemusejí korespondovat s obory, v nichž český národ vyniká. „Určitě je z čeho vybírat. Třeba takový historik Josef Pekař výrazně přesáhl české poměry a v Praze 40 let působil na univerzitě,“ míní ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma. Ve vojenství Češi podle něho zvlášť nevynikali. „O to víc možná jména leteckých es, jako byli generálové Fajtl nebo Peřina, bijí do očí,“dodal Tůma.
O tom, kdo dostane čestné občanství, rozhoduje pražské zastupitelstvo podle návrhu komise, jíž předsedá primátor Pavel Bém (ODS). „Vybíráme z návrhů, které nám někdo zašle. Většinou jsou to zastupitelé, ale teoreticky to může být kdokoliv. Musí ale návrh zdůvodnit,“ vysvětlil člen komise Lubomír Habrnál ( ČSSD).
Komise vyhoví jen zlomku z nich. Ročně Praha uděluje jedno až dvě čestná občanství. Tato pocta není spojena s žádným darem, ani finančním.
Seznam pražských čestných občanů může mimoděk fungovat jako průvodce historií města i země. Za minulého režimu na něj měli právo takřka výlučně politici. Od roku 1946 se čestnými občany stalo osmadvacet politiků. Pouze třem z nich - Stalinovi, Gottwaldovi a Husákovi - bylo v roce 1990 čestné občanství odňato.
Na seznamu tak nadále už od 70. let minulého století figuruje například Viktor Vasiljevič Grišin, někdejší člen politického byra ÚV KSSS a bývalý první tajemník moskevského městského výboru KSSS. Je tak na stejném seznamu jako sedm Rusů, kteří byli v roce 1990 čestným občanstvím Prahy oceněni za svůj někdejší protest na Rudém náměstí proti okupaci Československa v srpnu 1968.
Kromě politiků dostávali často mezi lety 1945 až 1990 čestné občanství i kosmonauti. Na seznamu je jich pět, přestože Československo má jen Vladimíra Remka.
