Nelidské podmínky si Indky nechávají líbit hlavně kvůli vdavkám. Firma jim má po třech letech práce vyplatit pro sňatek nezbytné věno. Mnohé se ho ale nakonec ani nedočkají. Nevydrží totiž drsné pracovní podmínky. Vysoké teploty a znečištěný vzduch jim poškozuje plíce.
Otřesný případ porušování lidských práv v indické textilce, od které dříve odebíraly zboží například i oděvní značky C&A nebo H&M, popsal letos v září nizozemský deník Volkskrant. Reportéři se do Indie vydali společně s pracovníky neziskové organizace SOMO, aby zmapovali, jak vzniká zboží pro prodejní pulty západních obchodů. A další z řady příkladů nepříliš ohleduplného počínání nadnárodních korporací v rozvojových zemích je chování společnosti Shell v Nigérii. V deltě Nigeru byla nalezena ložiska kvalitní ropy a společnost je začala v padesátých letech těžit. Potrubí ropovodu se rozhodla vést nad zemí, a to oblastí, kde je zemědělství jediným zdrojem obživy. Časté havárie spojené s únikem ropy pak vedly k nenávratnému zničení půdy, zdrojů pitné vody i celého ekosystému. A nejen to: ničivé důsledky těžby se projevily i na zdraví místních obyvatel.
V polovině devadesátých let se společnost dostala kvůli svým nigerijským aktivitám před soud. Až loni, po čtrnácti letech, se dohodly obě strany sporu na mimosoudním narovnání. Shell musel žalobcům zaplatit téměř šestnáct milionů dolarů. Navíc byla společnosti připsána odpovědnost za podíl na zločinech proti lidskosti.
Férovým obchodem proti velkým společnostem Podobné případy vedly před lety k založení hnutí Fair Trade, které podporuje producenty z rozvojových zemí. První Fair Trade obchod se objevil v Nizozemsku na konci padesátých let. V tuzemsku jsou výrobky dostupné teprve od roku 2004. Nyní už si vydobyly na trhu oblibu.
Podle průzkumu, který si nechala zpracovat Společnost pro Fair Trade, se Češi začínají o původ zboží zajímat. Polovina oslovených odpověděla, že nákupy podporuje výrobce, kteří se chovají společensky a ekologicky zodpovědně. Šedesát procent při výběru zboží zohledňuje jeho původ.
