Ústava sice mluví jasně. Ale jen pro pár nejbližších kroků. Pak už je výběr zcela na prezidentovi. Podle zákona nejprve musí premiér Mirek Topolánek podat demisi a prezident ji musí přijmout. Dál se dá vývoj jen odhadovat.
Varianta 1: předčasné volby podle ČSSD Podle první alternativy bude současná vláda vládnout ještě několik měsíců a dokončí české předsednictví. Tuto variantu podporuje především ČSSD. Sněmovna by se podle této varianty musela dohodnout na přijetí speciálního zákona, který ukončí současné volební období a uzákoní vypsání voleb na pozdní léto či počátek podzimu.
Pokračování na straně 2
Pád vlády – Opozice vyhrála. Do hry významně vstoupí prezident
ANALÝZA
Dokončení ze strany 1
V této variantě je otazníkem pouze to, zda vládu po skončení českého předsednictví (na konci června) dál v demisi povede Topolánek, nebo jej nahradí někdo jiný.
Šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek o tom dosud nemluvil příliš jasně. Jednou připustil, že by se mu líbila úřednická vláda, podruhé zas tvrdil, že by to Topolánek mohl „dotáhnout“ i přes prázdniny. Položil si ale několik podmínek. Třeba tu, že z kabinetu musí pryč ministr vnitra Ivan Langer. Naposledy však mluvil opět o vládě odborníků „s podporou napříč politickým spektrem“.
Varianta 2: předčasné volby podle ODS I ODS stejně jako ČSSD v tuto chvíli preferuje předčasné volby. Ve všem ostatním se ale s ČSSD rozchází. Občanští demokraté požadují, aby se předčasné volby konaly co nejdříve.
ODS navíc odmítá jakýkoli úřednický kabinet. Topolánek také požaduje, aby prezident Klaus opět jmenoval premiérem jeho.
To není úplně nereálné. Včera to připustil i Vlastimil Tlustý.
„S Klausem jsem nemluvil, ale jeho kroky jsou naprosto jasné a už je podnikl několikrát. Bude respektovat vítěze voleb. Předpokládám, že o sestavení nové vlády bude hovořit nejprve s Mirkem Topolánkem,“ řekl Tlustý.
V takovém případě by ale pravděpodobně Klaus požadoval po Topolánkovi, aby mu přinesl seznam s podporou sto jednoho poslance. S tím počítá i Paroubek.
„Předpokládám, že bude postupovat takovým způsobem, jakým postupoval například při vzniku vlády Stanislava Grosse. To je možná podobně nepřehledná situace, takže předpokládám, že tady určitý precedens je, protože jinak by ta vláda měla jepičí život,“ uvedl Paroubek. Varianta 3: „hradní“ Poslední varianta, o které se během posledního týdne spekulovalo, v sobě obsahuje mnohem větší podíl prezidenta Klause.
Klaus si může vybrat sám, koho sestavením kabinetu pověří. Mohl by se tedy zachovat podobně jako jeho předchůdce Václav Havel v roce 1997, kdy si vybral ekonoma Josefa Tošovského a jmenoval jej premiérem úřednické vlády.
Kdo by mohl být „vyvoleným Hradu“, zatím ale není jasné. V kuloárech se mluví o tom, že Klaus by se o této variantě mohl radit s pražským primátorem Pavlem Bémem a lidmi kolem Vlastimila Tlustého.
Této varianty se bojí kromě ODS i zelení. Podle šéfa zelených Martina Bursíka udělá Klaus všechno proto, aby budoucí vláda byla „horší než ta, co včera skončila“. „Klaus je znám tím, že je antiekologický a antievropský, antilisabonský. Takže každá nová vláda bude méně ekologická a proevropská než ta současná,“ prohlásil Bursík. Dohoda o volbách V celé situaci je ale v tuto chvíli mnohem více otazníků. Jednou z neznámých je především to, zda se poslanci vůbec shodnou na ukončení svého vlastního volebního období. Při vládní krizi v roce 1998 to už jednou udělali.
Ale například někteří senátoři tvrdili, že tento krok je na hraně ústavnosti. ODA tehdy dokonce mluvila o tom, že ODS a ČSSD musely uzavřít „špinavou“ dohodu, aby tento zákon vůbec prošel. Dá se předpokládat, že i tentokrát bude Senát proti takovému zákonu brojit.
K předčasným volbám lze dospět i jinými způsoby. Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident. Třeba v případě, kdy sněmovna nevysloví důvěru vládě, jejíž předseda byl prezidentem jmenován. Zde ale nastupuje úmorný proces tří pokusů na sestavení vlády.
