„To nedovolíme. Nezavedli jsme maastrichtskou smlouvu proto, abychom pak udělali krok zpět,“ řekl Trichet. Maastrichtská smlouva stanovuje podmínky plnění makroekonomických ukazatelů. Šéf centrální banky v rozhovoru s týdeníkem také znovu obhajoval nedávné rozhodnutí banky začít s odkupem státních dluhopisů. ECB chce tímto způsobem přispět ke zklidnění situace na finančních trzích, především ke snížení nákladů na obsluhu dluhu pro silně zadlužené Řecko a další členy eurozóny, kteří mají napnuté finance. „Situace byla dramatická, Evropa byla v epicentru krize,“ uvedl Trichet.
Kontroverzní krok začít nakupovat dluhopisy vlád ale vyvolal ostrou roztržku mezi nejvyššími představiteli ECB. Trichet si proti sobě postavil především vlivného guvernéra německé centrální banky Axela Webera. „V posledních týdnech jsem pochopil jednu věc: v Německu se některé věci interpretují jinak,“ řekl Trichet. „Klauzule, že se nebude nikdo zachraňovat, znamená, že zde není povinnost nabízet subvence či transfery. Neznamená to ale, že v mimořádných situacích jedna země nemůže nabídnout pomoc zemi druhé.“
Německo odmítlo myšlenku, že by se z EU stala „zóna transferu“, kde bohatí členové budou podporovat chudší země.
„Byl bych rád, kdyby německá veřejnost reagovala s takovou nevolí i na porušení evropského paktu stability v roce 2004, jako teď reaguje na naše rozhodnutí nakupovat státní dluhopisy,“ připomněl Trichet. Ministři EU se v roce 2004 dohodli na pružnějším uplatňování pravidel paktu.
