Trikoloru založil Václav Klaus mladší v roce 2019, když byl vyloučen z ODS i z jejího poslaneckého klubu. Loni v březnu oznámil, že opouští funkci předsedy strany a nebude za něj kandidovat ve sněmovních volbách. Předsednictví převzala Majerová. Ve volbách blok Trikolora Svobodní Soukromníci získal 2,76 procenta hlasů, nepřekročil tak pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny.
Majerová měla mít tři vyzyvatele: antropologa a vysokoškolského pedagoga Iva Budila, právníka a podnikatele Jindřicha Rajchla a projektového manažera Roberta Trošku. Rajchl se ale ještě před volbou kandidatury vzdal. Na druhém místě skončil Budil, třetí byl Troška.
Předsedkyně řekla, že podporu od členů Trikolory dlouhodobě vnímala, přiznala ale lehkou nervozitu. Za důležité nyní považuje rozhýbat činnost v krajských organizacích, připravit se na komunální a senátní volby, vycizelovat program a nadále hájit lidské svobody.
Volby do obecních zastupitelstev považuje Majerová za stěžejní. Nemá za nutné účastnit se senátních voleb ve všech 27 okrscích. „Je dobré účastnit se tam, kde máme takové kapacity, že víme, že by šly přinejmenším do druhého kola, anebo se domluvit na širší spolupráci s ostatními stranami, což bude i předmětem jednání v následujícím měsíci,“ řekla.
Místním organizacím nechce určovat, s kým mají, nebo nemají spolupracovat. „Komunální volby jsou vždy o osobnostech a jednotlivých lidech, oni sami nejlépe vědí, s kým jsou schopni vyjít, s kým mají podobný program, co chtějí společně v daném obci nebo městě prosadit,“ uvedla. V Olomouci se podle ní vydařila spolupráce se Svobodnými a Soukromníky, proto mají v plánu opět společnou kandidaturu.
Podle Štěpánka je důležité k Trikoloře přitáhnout i osobnosti, jako jsou ekonomka Markéta Šichtařová, politolog Petr Robejšek nebo někdejší šéf vojenské rozvědky Andor Šándor. „Abychom veřejnosti mohli nabídnout naprosto seriózní nabídku, která bude alternativou jak ke stávající Fialově probruselské vládě, tak ke stávající Babišově probruselské opozici,“ řekl.
