Středa 18. května 2022, svátek má Nataša
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Třikrát z významných výročí tohoto týdne

Česko

Raketa a vesmír květen 1903 První letadlo s člověkem vzlétne až na konci roku 1903, ale v květnu vychází v petrohradském časopise Vědecký obzor stať, která míří mnohem dál než letadla. Jmenuje se Výzkum světových prostorů reaktivními přístroji a navrhuje použít k letům do vesmíru rakety na kapalné palivo (připomeňme si, že Jules Verne poslal své lidi „do Měsíce“ výstřelem střelného prachu). Obsahuje také základní rovnici pro pohyb rakety (která nese jméno svého tvůrce). Jde o vůbec první spis s „kosmonautickou“ tematikou z pera ruského učitele matematiky Konstantina Ciolkovského. (Mimochodem on nový obor nazýval zvězdoplavanije, což odpovídá termínu astronautika; v Rusku používaný pojem kosmonautika tam zavedl polský „vynálezce“ tohoto slova Ary Sternfeld.) Užitečný chemik 12. května 1803 V německém Darmstadtu se narodil muž, jehož přičiněním se šprtáme chemické vzorce v dnešní podobě -Justus von Liebig. Jako syn drogisty pokusničil odmalička. Na univerzitě v Giesenu zavedl první chemické laboratoře pro studenty (mezi nimiž zprvu coby jen o málo starší profesor vizuálně zanikal). Mj. založil biochemii výživy (rozdělil hlavní živiny na bílkoviny, tuky a cukry, v posledních dvou viděl palivo organismu), agrochemii (průkopník chemického hnojení, vynálezce superfosfátu). Ale vynalezl taky postříbřování zrcadel, masox, kypřicí prášky do pečiva či kojeneckou výživu. Bytostný experimentátor („Pokus je nad studium“), vyhledávaný pedagog, otec pěti dětí, zakladatel pozdější síly německé chemie: „Chceteli se stát chemikem, musíte vědě obětovat vše, třeba i zdraví. Pokud nejste ochoten k takovým obětem, nikdy nedosáhnete úspěchu.“ Od roku 1860 prezident bavorské Akademie věd, zemřel 18. dubna 1873. Z jeho školy vyšlo přes 30 laureátů Nobelovy ceny.

První obytná kosmická stanice 14. května 1973 USA vypouštějí na oběžnou dráhu svoji jedinou kosmickou stanici Skylab. Šlo o tehdy nejobjemnější a nejkomplexnější pozemské těleso ve vesmíru (délka 36, maximální průměr skoro 7 metrů, hmotnost 75 tun), mělo například kuchyňku s grilem a jídelničkou, ložnici s oddělenými kójemi, WC a sprchu, zkrátka to byla první skutečně obytná družice. Přes počáteční obtíže se Skylab podařilo udržet v chodu tehdy rekordních 270 dní, z toho 171 s posádkou (ta třetí, poslední, zde překonala tehdejší délkový rekord v pobytu ve vesmíru výkonem 84 dny). Poté stanice osiřela, aby čekala na přílet raketoplánu. Nedočkala se. V červenci 1979 klesla do atmosféry a její zbytky dopadly na Austrálii.

Autor:

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Mohlo by vás zajímat