červen 1923 V Mnichově vychází z tiskárny kniha, kterou heidelberská univerzita odmítla přijmout jako doktorskou práci, mimo jiné kvůli těmto „absolutně nevědeckým a neseriózním“ myšlenkám. Podle autora totiž stav vědy a techniky už v tehdejší době „umožňuje postavit stroje schopné vystoupit nad zemskou atmosféru a po zdokonalení až mimo dosah zemské přitažlivosti“. Navíc s nimi podle jeho odhadu mohou lidé létat „pravděpodobně bez újmy na zdraví“.
Kniha Raketou do meziplanetárního prostoru popisuje dále všechny základní prvky velkých kosmických raket. Autorem byl 29letý Hermann Julius Oberth. Ve dvanácti letech se nadchl Verneovou Cestou na Měsíc a stal se nakonec jedním z významných světových průkopníků v oblasti raketové techniky. Psaní kuličkou 10. června 1943 Už o jedenáct let dříve - poté, co se náhodou zapotýkal s řazením u své sportovní bugatky - vynalezl maďarský novinář Ladislaus Biro automatickou převodovku. Nabídl ji General Motors za podmínek, které byly pro firmu přijatelné a jemu by dovolily nechat námezdního pisálkování a věnovat se malování a sochaření. Firma však nadějný vynález nadlouho utopila do trezoru... Vynálezce se musel vrátit k rutinní novinařině, avšak jeho tvořivou mysl to neubilo.
Psal a psal - a nad rukama neustále ušmudlanýma od inkoustu si jednou uvědomil, že běžná tiskařská čerň schne mnohem rychleji než inkoust. Jenže je i mnohem hustší, takže do obyčejných per se nehodí. Biro navrhl pero s nepatrnou kuličkou na hrotu. Když jím člověk přejel po papíře, kulička začala rotovat a přenášela na něj barvivo. Zrodilo se kuličkové psací pero (pro nás laiky „propiska“). Spolu s bratrem Georgem, chemikem, který dořešil technické problémy, však místo patentování doma raději jako Židé uprchli z vlasti do Argentiny. Tam si 10. června 1943 konečně nechávají svůj vynález patentovat.
Botanik fyzikům 10. června 1858 V Londýně umírá Robert Brown (narozen v roce 1773), zvaný sice „kníže botaniků“, v současné době však známý spíše fyzikům. Nebyl první, kdo pozoroval chaotický pohyb pylových zrnek ve vodě, ale v roce 1827 ho analyzoval, popsal a... dal mu jméno. Objev Brownova pohybu znamenal (ovšem až 1905, kdy jej Einstein správně vysvětlil jako výsledek tepelného pohybu molekul) potvrzení kinetické teorie tepla a zavedl do fyziky, vědy dosud přísně kauzální, pravděpodobnostní nazírání.
