Nový František z Assisi 7. listopad 1903 Ve Vídni se narodil Konrad Lorenz. Přes psychologii se dopracoval k vědě o chování živočichů – etologii, jejímž je zakladatelem. Průkopník názoru, že chování zvířat je výsledkem dlouhodobé adaptace na podmínky prostředí. Přenos některých prvků chování zvířat na lidi (agresivita, instinkty aj.) se marxistickým filozofům a zprvu i behavioristům nepříliš pozdával, zato svět Lorenzovi udělil Nobelovu cenu. Za totality u nás vyšel jen zdrcující odsudek jeho učení, po roce ’89 vedle dalších i jeho dvě hlavní popularizační knihy Osm největších hříchů a Takzvané zlo. Konrad Lorenz zemřel roku 1989. Vrtule trochu jinak 8. listopad 1908 Sedmadvacetiletý francouzský obchodník s jízdními koly Paul Cornu po třech letech práce vstupuje u normandského Lisieux do svého stroje. Helikoptéra se dvěma šestimetrovými čtyřlistými vrtulemi a spalovacím motorem o 24HP se odlepuje od země. Zatím jen 30 cm, ale je to vůbec poprvé na světě. Pár dní nato dosáhne výšky 1,5 m. Za jeho strojem se sjíždějí konstruktéři z celého světa (kupříkladu Igor Sikorski), Wrightových úspěšné turné po Evropě však obrátí pozornost k letadlům. Zklamaný Cornu dál prodává své bicykly a nakonec i s devítičlennou rodinou zahyne při bombardování Normandie koncem 2. světové války.
Třikrát z významných výročí tohoto týdne
Štěpení pro zkázu 4. listopad 1943 První jaderný reaktor na světě (s maximálním tepelným výkonem 200 wattů) spustil 2. prosince 1942 v Chicagu Enrico Fermi se svojí partou. Méně už se ví, že druhý jaderný reaktor začíná pracovat o rok později 4. 11. Nachází se v Clintonu (stát Tennessee) a jeho hlavním cílem je produkovat plutonium pro štěpné bomby. Tepelný výkon postupně vyšplhal až na zhruba 2000 wattů. Za šest týdnů poputuje do separační horké linky první várka ozářeného uranu, do čtyř měsíců od spuštění měly USA k dispozici prvních pár gramů plutonia. V září 1944 pak začal v Hanfordu (stát Washington) pracovat i třetí jaderný reaktor na světě, rovněž produkční (do konce války k němu přibyly další dva). Výsledek: dvě americké pumy (včetně hirošimské) byly uranové, třetí (pro Nagasaki) plutoniová.
