leden 1974 Americký chemik Sherwood Rowland s krajanem Mariem Molinou publikují článek o riziku ovlivňování ozonové vrstvy freonovými plyny. Podle jejich teorie chemicky stálé freony pronikají až do stratosféry a tam působením intenzivního ultrafialového záření Slunce uvolňují elementární chlor, který ozon rozkládá.
Nikdo jejich práci nebral moc vážně - dokud nebylo v roce 1986 objeveno ztenčení ozonové vrstvy - „ozonová díra“ nad Antarktidou. Pak se státy (výjimečně, protože byznysu navzdory) dokázaly domluvit na zákazu používání freonů (Montrealský protokol z roku 1987, rozhodnutí českého parlamentu z roku 1993). V současnosti se ozonová díra už pomalounku zaceluje.
Oba badatelé dostali v roce 1995 Nobelovu cenu.
Ledvina pro bratra 24. ledna 1959 Ledvin bylo v Brighamově nemocnici v Bostonu úspěšně transplantováno už dvanáct, avšak pouze mezi identickými (jednovaječnými) dvojčaty, kde odpadá imunitní reakce.
Dne 24. ledna 1959 se odehrává významný pokrok - přenos ledviny mezi dvojčaty dvojvaječnými (ti jsou imunologicky na úrovni vlastních sourozenců). Úspěchu operace napomohlo - takový už je život - nedávné neštěstí v jugoslávském jaderném středisku Vinca. To díky povinně nošeným dozimetrům umožnilo zpřesnit smrtelnou dávku ozáření a potvrdilo (po nečekaně úspěšné transplantaci kostní dřeně obětem), že ozáření ionizujícím zářením snižuje imunitní reakci organismu. Takže právě potlačení odmítavé odezvy organismu ozářením nakonec vhojení ledviny umožnilo.
Být první je vždy těžké 25. ledna 1924 V Praze umírá Anna Bayerová (narozena v roce 1852), první česká lékařka. Doktorát získala roku 1881 v Bernu. Doma však může dělat jen porodní bábu nebo hospitovat v nemocnici (soukromě a samozřejmě zadarmo). Působí tedy ve Švýcarsku, v rodné monarchii pak bere doktorskou nádeničinu v Bosně.
I další supliku Praha zamítá, žadatelka má prý cizí, tudíž neplatný diplom - v době, kdy u nás působí dokonce i na univerzitě řada mužů, kteří vystudovali jinde...
Navíc Švýcaři roku 1905 zakazují cizinkám provozovat lékařskou praxi. Všichni čekají, že si Anna zažádá o švýcarské občanství, ale ona by tak chtěla sloužit své vlasti. Doma si na ni vzpomenou až na počátku války, kdy v důsledku mobilizace trpí špitály nedostatkem doktorů. Tři měsíce slouží už dvaašedesátiletá lékařka ve dne v noci... až se zhroutí vyčerpáním.
Možnost pracovat dá lékařům v sukních teprve Československá republika.
