Co předcházelo? Dva přípravné pokusy k ústí Jeniseje, koncem června 1878 pak ostrý start z Tromsö v severním Norsku. Už za dva měsíce míjí parník Vega (výtlak 300 tun) ústí Leny, 27. září se ocitá na východním cípu Sibiře. Ještě pár dní... Udeří však zima, loď zamrzne - až do poloviny července příštího roku. Pouhé dva dny po jejím uvolnění je severovýchodní průjezd překonán.
Parní stroje pro české ruce 25. července 1829 Edward Thomas začínal jako inženýr strojírny, která z anglického Bristolu dodávala parní stroje i pro rozvíjející se český průmysl. Thomas naši zemi často služebně navštěvoval a rozpoznal její odbytový potenciál. Sehnal si tedy několik dobrých parostrojů jako vzory, zakoupil potřebné stroje i nástroje a usídlil se na Liberecku, kde dnes dostává povolení založit strojírnu, první u nás schopnou vyrábět spolehlivé parní stroje. Tři roky nato se zakoupil i v Praze-Karlíně. V témže roce 1832 u nás začali fungovat i další výrobci tohoto druhu. Dvakrát živijó!
26. července 1919 Není zde zvykem pojednávat o žijících osobnostech, ale někdy nelze jinak... V přílondýnském Letchworthu se před 90 lety narodil James Lovelock, univerzitní profesor atmosférické chemie, mj. expert NASA na problematiku mimozemského života (sondy Viking), vynálezce řady užitečných postupů (vedly kupříkladu k detekci freonů ve vzduchu), především však autor „hypotézy Gaia“ (1969). Podle ní si pozemský život podobně jako živočichové aktivně udržuje své prostředí v rovnovážném stavu. Za svou kacířskou ideu byl Lovelock na čas exkomunikován z vědecké obce, nicméně toto podobenství podstatně ovlivnilo pohled na komplexní přírodovědu Země i na ochranu životního prostředí v nejširších souvislostech. Autor řady knih, např. Gaia: živoucí planeta (1990) a Odplata Gaii (2006).
Téhož dne jako Lovelock přišel v Praze na svět astronom Luboš Perek, nepochybně nejzasloužilejší český astronom současnosti, stále aktivní pracovník Astronomického ústavu Akademie věd ČR, badatel zejména v oblastech planetárních mlhovin a dynamiky hvězdných systémů, spolu s Lubošem Kohoutkem autor dodnes celosvětově používaného Katalogu galaktických planetárních mlhovin (1967). Zastával několik velmi vysokých funkcí v mezinárodních astronomických institucích, patří k průkopníkům kosmického práva a ochrany kosmického prostředí. Jeho jméno nese planetka č. 2900.
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
