Pobyt absolvoval s poraněným ramenem, které z něho dělalo částečného invalidu; celou dobu přitom lavíroval mezi bydlením v zimě a přiotravováním kouřem ze špatně táhnoucích kamínek...
Dnes, po 136 dnech absolutní samoty, si pro něho přijeli kolegové (dřív, než bylo v plánu, poněvadž se jim i ve vysílačce nějak nezdál). Přivítal je slovy: „Nazdar chlapci. Pojďte dolů. Mám pro vás mísu polévky na zahřátí,“ a během těch pár kroků dovnitř se zhroutil do sněhu. Poprvé pořádně pod vodou 15. srpna 1934 Od roku 1930 se dva Američané, zoolog Charles William Beebe a technik Otis Barton, zabývali konstrukcí přístroje pro potápění do velkých hloubek. Dosavadní těžké skafandry či ponorky dosahovaly maximální hloubky kolem 400 m. Američané na to šli zcela jinak – navrhli ocelovou kouli bez vlastního pohonu, zavěšenou na ocelovém laně. Nazvali ji batysféra (doslova hlubinná koule). Měla stěny silné 32 mm a vnitřní průměr pouhých 137 cm! Dnes v ní sestupují do dosud nevídané hloubky 923 m. Rekord překonal až po patnácti letech opět Barton.
Chemik, pedagog, hasič 16. srpna 1899 V německém Heidelbergu umírá chemik Robert Wilhelm Bunsen (narozen 1811). Jeho hlavním přínosem vědě zřejmě je objev spektrální analýzy (spolu s fyzikem GustavemRobertem Kirchhoffem). Roku 1841 vynalezl zinko-uhlíkovou baterii (na čtvrt století jediný zdroj silných proudů), která mu umožnila elektrolytické vyloučení řady čistých kovů; zkonstruoval také speciální fotometr a kalorimetr, vše záměrně bez patentové ochrany. Dnešní žáčci znají Bunsena především jako autora všeobecně rozšířeného laboratorního kahanu (který původně vynalezl pro účely chemické analýzy).
