Zhruba po minutě skvrny zeslábly, až se zcela vytratily. Svědectví odjinud ukázala, že během této doby střelka bezcílně bloudila kompasem, což signalizovalo silné porušení magnetického pole Země.
Až po deseti letech se přišlo na to, že náš heliofil jako první sledoval sluneční erupci mimo zatmění a bez speciálních filtrů, takříkajíc in natura.
Obrázky z kamene 3. září 1799 Jednoho dne roku 1793 dostal kočovný herec a neúspěšný dramatik pražského původu Alois Senefelder zase jednou peníze, přesněji řečeno poukázku na ně. Ale co čert nechtěl, průvan mu ji sfoukl do umývadla... Aby se to při sušení neopakovalo, Alois šek zatížil kusem vápencového brousku na břitvu.
Ráno pak uhlídal, že jak razítko, tak inkoustem psaná částka se na kameni věrně otiskly. Senefelder se už nějakou dobu potýká s drahotou tisku svých her, proto začne experimentovat. Nakonec se svoje kamenotisky odváží ukázat mnichovskému kurfiřtovi a ten mu 3. září roku 1799 uděluje patnáctileté privilegium. Během propagační cesty po Evropě mu ale vynález ukradnou a mnohokrát prodají vlastní bratři... Alois je však nejdál – jeho barevné litografie přijíždějí do mnichovské dílny obdivovat německý císař či ruský car... Obchodně nezdatného Senefeldra nakonec zachrání od bídy výnosná sinekura bavorského krále.
Křestní list Ameriky 4. září 1504 Toto datum nese šestnáctistránkový spisek List Ameriga Vespucciho o ostrovech objevených na čtyřech cestách. Sepsán v Lisabonu, vychází italsky v autorově rodné Florencii, původním adresátem byl snad florentský vojenský velitel Soderini (ten, který prosadil Michelangelova Davida).
Literárně svěží dílko se brzy rozšíří a dostane se i k mladému německému kartografovi Martinu Waldseemüllerovi. Ten se rozhodl vydat jakýsi úvod do klasické Ptolemaiovy Cosmographie, avšak opravený podle nejnovějších zeměpisných objevů.
Nu, a poněvadž vášnivě rád vymýšlel slova, nazval nový (v pořadí čtvrtý známý) kontinent polatinštělým křestním jménem Vespucciho – America. Waldseemüllerova Cosmographiae Introductio vychází v roce 1507 (pro velký zájem dvakrát krátce po sobě) a milý Amerigo jako slepý k houslím přichází k jednomu z nejrozšířenějších eponymů na světě.
