Sobota 4. května 2024, svátek má Květoslav
130 let

Lidovky.cz

Trojí výklad testů v Íránu

Česko

Írán jimi hrozí Izraeli, USA jimi obhajují protiraketový štít a Rusko naopak to, že štít není třeba

TEHERÁN/PRAHA Íránské testy raket středního a delšího doletu se nečekaně pro Íránce staly nástrojem různorodé propagandy. Zatímco Američané jimi obhajují vybudování protiraketového štítu ve východní Evropě, pro Rusy jsou naopak argumentem proti štítu. Írán podle nich nepředstavuje takovou hrozbu, jak Američané tvrdí. „Nic, kvůli čemuž by bylo třeba budovat štít,“ zhodnotil testy ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Íránci začali s testováním raket ve středu a ve čtvrtek odpálili další, ale už ne s takovým úspěchem. Na prvních zveřejněných fotografiích ze čtvrtečních testů bylo patrné, že se stala chyba a neodstartovaly všechny. Snímek byl sice později stažen a nahradil ho jiný, který zachycuje start všech raket, ale „cenzura“ zasáhla pozdě. Pravda byla na světě a potvrzovala slova některých amerických expertů, že Írán ve snaze demonstrovat sílu použil všechno, co má momentálně na skladě, tedy i starší střely, které nemají ani zdaleka takový dolet, jakým Íránci vyhrožují.

Těžko říct, jestli se Lavrov vyjadřoval právě k tomuto incidentu, každopádně prohlásil, že ať už má Írán jakékoliv rakety, „rozhodně ne takové, které by doletěly do České republiky nebo do Polska“, kde by měly být vybudovány opěrné body amerického protiraketového štítu. Včerejší vystoupení šéfa ruské diplomacie je zatím posledním z řady vyjádření ruské strany, která mají zpochybnit účel štítu. Rusko totiž podezírá Američany z toho, že budou radar v Česku a základnu v Polsku využívat ke špionáži.

Írán začal s testováním raket pouhý den poté, co byla v Praze podepsána smlouva o vybudování protiraketového radaru. Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, která ji podepsala jménem vlády prezidenta George W. Bushe, hned přispěchala s prohlášením, že právě kvůli takovým hrozbám USA protiraketový štít budují. Rusové využili testů k opačnému tvrzení: Írán možná dokázal, že disponuje raketami s doletem 2000 kilometrů, ale to přece neospravedlňuje úmysl USA vybudovat radar a základnu mnohem dál, až u ruských hranic.

Ve Spojených státech samých má sice projekt protiraketového štítu podporu (v souvislosti s íránskými testy se za něj postavil také John McCain i jeho rival v podzimních prezidentských volbách Barack Obama), přesto se i tam ozývají hlasy, které tvrdí, že je třeba zachovat chladnou hlavu. Jedním z těch, kteří vyzvali americkou administrativu v čele s šéfkou diplomacie Riceovou k „střídmějším“ vyjádřením, byl Svaz amerických vědců. Připomněl, že Írán provokoval už v minulosti, a USA by proto neměly přistoupit na jeho hru.

„Přehání se na obou stranách. Írán přehání, když se chlubí doletem svých raket, a Spojené státy toho využívají k tomu, aby přeháněly hrozbu, kterou to pro svět představuje. Cílem je dokázat, že má smysl vybudovat protiraketový štít ve východní Evropě,“ řekl listu The New York Times fyzik David Wright. Podle něj mají íránské rakety mnohem kratší dolet, než jakým se chlubil Teherán, což deníku potvrdil i expert na íránský raketový program Charles P. Vick.

Íránské testy měly varovat především Izrael, aby se nepokusil o podobnou akci jako loni v září, kdy bombardoval základnu v Sýrii, kde prý Syřané experimentovali s jaderným programem.

Testy dokázaly, že není potřeba budovat protiraketový štít takových parametrů, tvrdí Rusko

Írán přehání, když se chlubí doletem svých raket, a USA toho využívají k tomu, aby obhájily štít

Autor: