Podle televize Nova obec stavbu zaplatí ze svého rozpočtu, o finanční pomoc pak bude žádat zpětně.
Podle starosty obce Radka Brázdy půjde hlavně o zajištění prvotní ochrany před povodní. Stavba by měla fungovat jen dočasně, a to do doby, než se vyřeší prostor kolem Troubek, řekl Brázda televizi.
Nová protipovodňová hráz povede po hranici katastru obce stejně jako původní hráz, která z velké části ale nepřežila komunistické rozorávání mezí. Terénní úpravy by měly stát přes milion korun, podle starosty ale řada místních podnikatelů a firem nabídla pomoc, takže konečné náklady budou nižší.
Nejničivější povodně v roce 1997
Obec se stala symbolem ničivých záplav před 13 lety. Podle informací přerovského okresního archivu ji ale voda ohrožuje odnepaměti. V minulosti se jí však vesnice účinně bránila právě zmiňovaným systémem valů a jinak vypadala i krajina. Především násilná kolektivizace zemědělství v 50. letech ale okolí obce změnila a nyní lidé z dvoutisícových Troubek marně volají po protipovodňových opatřeních.
Katastru Troubek se dotýká několik vodních toků. Především je to řeka Bečva, která u Troubek ústí do Moravy. U Troubek se z Bečvy odděluje Malá Bečva a napojuje se na Moštěnku. Hraničním tokem mezi Troubkami a Chropyní býval Lukavec, který přišel o vodu například odvodněním pozemků na přelomu 19. a 20. století.
Během letošních květnových záplav se v Troubkách neopakovala katastrofa z roku 1997, kdy voda připravila v obci o život devět lidí a polovinu obyvatel o střechu nad hlavou. V Troubkách se tehdy kvůli řádění živlu muselo zbourat přes 300 stavení a škody dosáhly 700 milionů. Řada lidí, kteří tehdy přišli o přístřeší, ale dodnes splácí půjčky na opravy nebo stavbu svých domů.
Plánovaný suchý poldr v Teplicích nad Bečvou by měl ochránit města na celém dolním toku řeky Bečvy, včetně Hranic, Lipníku nebo Přerova. Nádrž by v případě povodní mohla zadržet kolem 35 milionů metrů krychlových vody. Dosud ale nejsou zajištěné pozemky, na kterých má vzniknout.
