Policie si chce posvítit na množící se žhářské útoky.
V boji proti „módnímu“ trestnému činu plánuje využít i běžné silniční kontroly.
PRAHA Policisté hledají způsob, jak účinně čelit rozmáhajícímu se fenoménu ve světě zločinu – žhářským útokům. A jejich snaha má první konkrétní obrysy. V boji proti úmyslně založeným požárům či ohavným paličským výpadům na domy se spícími lidmi chtějí využít i běžné silniční kontroly.
„Jedná se o relativně novou formu kriminality. Budeme na ten vývoj reagovat, zpočátku minimálně tím, že klasické kontroly v daných lokalitách zaměříme na to, zda ve vozech nejsou převáženy látky k výrobě žhářských potřeb,“ nastínil LN strategii náměstek policejního prezidenta Ivan Bílek.
Vyšetřování víkendového žhářského útoku, při němž neznámý pachatel vhodil do domu romské rodiny v ostravské osadě Bedřiška zápalnou lahev, by se tak mohlo dotknout všech tuzemských řidičů. V praxi by to vypadalo následovně: silniční hlídky budou v nočních hodinách kroužit ve zvýšeném intervalu v problémových lokalitách a kromě dokladů u „podezřelých jedinců“ překontrolují i vnitřek vozu a zavazadlového prostoru.
„Není problém, abychom takový rozkaz splnili. Více se o tom asi rozhodne na dnešní poradě. V problémových lokalitách však bude taková kontrola na místě,“ připouští šéf dopravních policistů Leoš Tržil.
Vedení policie tímto chce zvrátit nelichotivé statistiky, které usvědčují strážce zákona z minimálních úspěchů v objasňování úmyslných požárů. Údaje za posledních pět let totiž říkají, že zatímco počet takových případů takřka neustále roste, procento jejich vyřešení je naopak od roku 2005 nižší a nižší (výjimkou byl pouze loňský rok).
Banální opatření bude zřejmě jediným viditelným krokem, jak zabránit dalším „Vítkovům“. Právní experti se totiž shodují, že po legislativní stránce není co dolaďovat: jednání žhářů je postižitelné dostatečně. „Žádný zákon nemůže ovlivnit počet žhářských útoků. To musí zvládnout komplexní působení prevence, výchovy a až poté represe,“ míní autor nové podoby trestního zákoníku Pavel Šámal.
Stejný názor mají i další oslovení odborníci. „Je na soudech a žalobcích, aby takové činy klasifikovali dostatečně závažně. Pak je možné uložit i doživotí,“ říká bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Moravskoslezští kriminalisté jeho výzvu vyslyšeli. Včera podali návrh státnímu zástupci na zpřísnění právní kvalifikace víkendového útoku. Čin by se tak místo obecného ohrožení mohl nově posuzovat jako pokus o vraždu či těžká újmu na zdraví.
***
1064
964
854
748
703
procenta 19,8 procenta 17,5 procenta 18,4 12,8 procenta 14,7
148 123 157 procenta 123 157
2005 2006 2007 2008 2009
počet
vyšetřovaných
požárů
úspěšnost
vyšetřené
případy
Požárů přibývá, objasněnost klesá
Kvalifikované odhady pojišťoven hovoří o tom, že žháři mají na svědomí až 45 procent všech požárů v celé Evropě. Nejinak je tomu v Česku. Tuzemské pojišťovny evidují každoročně mnohasetmilionové škody způsobené žháři. V období finanční krize se navíc počet pokusů o pojistné podvody výrazně navýšil. Celková hodnota loni odhalených případů pojistných podvodů překročila 600 milionů korun a je nejvyšší za posledních pět let.
Největší loňské úmyslně založené požáry
Červnový noční požár v areálu firmy Tomitransport (na snímku) napáchal škody ve výši 40 milionů korun. Shořelo třináct tahačů, šest plachtových návěsů a jeden osobní vůz. Případ však stále není uzavřen. Žhář má na svědomí i rozsáhlý požár ve výrobní hale společnosti VT Hranice ve Starém Hrozenkově. Oheň zničil majetek ve výši 15 milionů korun, pachatel činu je zatím neznámý. Žhářský útok byl příčinou požáru motoprodejny v Hodkovicích nad Mohelkou na Liberecku. Oheň zranil jednu osobu, neznámí zloději navíc ještě před jeho vypuknutím ukradli dvě desítky motorek a čtyřkolek. Škoda byla vyčíslena na 15 milionů korun.
Neúspěšné šetření rasových žhářských útoků
Jen od loňské dubnové tragédie ve Vítkově (na snímku), kde po žhářském útoku na dům devítičlenné romské rodiny málem uhořela dvouletá Natálka, řešila policie další čtyři podobné případy. Žádný z nich zatím neskončil dopadením a obviněním pachatele. To platí i o drtivé většině starších etnicky motivovaných paličských napadení. Výjimkou je kauza z konce devadesátých let, kdy Okresní soud v Krnově potrestal útok zápalnou lahví na byt romské rodiny. Členovi neonacistických skupin Radku Bedrimu udělil dvouletý nepodmíněný trest. Jeho dva společníky osvobodil pro nedostatek důkazů.
