Tuberkulóza vyvolávaná bakterií Mycoplasma tuberculosis slaví děsivý comeback. Každou minutu na ni ve světě umírají čtyři lidé. Mnozí z původců tuberkulózy už odolávají antibiotikům a lékaři proti nim obtížně hledají obranu. K šíření nemoci přispívá i to, že se šíří vzduchem podobně jako obyčejná rýma. K nákaze stačí vdechnout i nepatrné množství choroboplodných zárodků.
Neléčený nemocný nakazí ročně v průměru deset až patnáct lidí. Infikovaný člověk přitom nemusí onemocnět ihned. Bakterie zůstávají v jeho těle obalené voskovitou hmotou a v klidu číhají celé roky na vhodnou příležitost. Ta nastává třeba při oslabení organismu nebo při narušení imunity. Ročně tak propuká tuberkulóza u devíti milionů lidí. Nejvíce jsou jí postiženi obyvatelé subsaharské Afriky a jihovýchodní Asie. Dramaticky přibývá případů tohoto onemocnění také v zemích bývalého Sovětského svazu.
Způsob, jakým se původce tuberkulózy šíří z nemocných na zdravé, je zahalen rouškou tajemství. Tým anglických lékařů a mikrobiologů vedený Philipem D. Butcherem z londýnské St. George's University vyvrátil jeden z omylů, který se o šíření tuberkulózy dlouhá léta tradoval. Objev zveřejněný lékařském časopise PLoS Medicine ukázal, že Mycoplasma tuberculosis je ještě nebezpečnější, než jsme si mysleli.
Vědci odebrali hlen vykašlaný nemocnými z Velké Británie a Gambie a sledovali původce tuberkulózy, kteří se tam nacházeli. Pokaždé narazili na bakterie, které si v buňce hromadily velké množství tuků. U některých pacientů tvořily „tlusté“ bakterie až 86% všech choroboplodných zárodků.
Vědci byli přesvědčeni, že v hlenu jsou vykašlány vysoce aktivní bakterie, které se množí a jsou s to ihned nakazit nové oběti. Butcherův tým však zjistil, že drtivá většina vykašlaných bakterií je v klidovém stadiu. Byly to právě „tlusté“ bakterie, které „hluboce spaly“.
Výhoda v boji s rezistentními kmeny Aktivní bakterie jsou poměrně snadno zranitelné. Zahubí je léky i nepříznivé podmínky. „Spící“ bakterie vynikají odolností. To vysvětluje, proč je k úplnému vyléčení nutné podávat pacientovi antibiotika po dlouhé měsíce. Nedokončení léčby zvyšuje riziko, že v těle pacienta přežijí „spící“ bakterie a choroba po čase propukne nanovo.
S nedůslednou léčbou navíc stoupá hrozba vzniku kmenů odolných k antibiotikům. Takzvané multirezistentní kmeny vzdorují hned několika různým antibiotikům. Jejich výskyt už zaznamenali lékaři v 81 zemích světa. Na svědomí mají každý dvacátý nový případ tuberkulózy.
Na kmeny označované jako extrémně rezistentní už nezabírají prakticky žádná antibiotika. Poprvé se objevily v Jižní Africe, ale dnes jsou rozšířeny po celém světě. Jejich výskyt byl zaznamenán ve 45 zemích světa. Je však téměř jisté, že řada případů zůstává neodhalena.
K boji s rezistentními kmeny tuberkulózy by mohl významně přispět i objev „tlustých“ bakterií. Vědci předpokládají, že když se podaří původci tuberkulózy zabránit v syntéze tuků, budou bakterie k tradičním antibiotikům mnohem vnímavější.
