Zjištění na webu přinesly Hospodářské noviny (HN).
„Město se tuto podmínku snažilo obejít tím, že dodatečně povolilo změnu stavby před jejím dokončením, v níž část dříve požadovaných opatření vypustilo. Argumentovalo novými hlukovými studiemi, podle nichž jsou dokončené úpravy již dostatečné,“ napsaly HN.
S tímto argumentem ale u soudu město narazilo. „Změna stavby před jejím dokončením byla v rozporu se zákonem,“ uvádí rozsudek z konce června, který mají HN k dispozici.
Podle něj město uvedenou změnu stavby provedlo, aniž o ní dalo vědět těm, koho se týkala. A připravilo je tak o právo na provedení protihlukových opatření na jejich nemovitostech. Soud tak vyhověl spolku Holešovičky pro lidi a části tamních obyvatel, kteří protestují proti tomu, že do již tak velmi zatížené oblasti přivedl tunel Blanka další desítky tisíc aut denně.
Stavební povolení na nejdelší úsek tunelu Blanka mezi Špejcharem a Pelc Tyrolkou vydané v roce 2006 obsahovalo několik podmínek, bez nichž stavba neměla být uvedena do provozu.
Kromě toho, že měl být před jejím dokončením zprovozněn vnější silniční okruh, tak mělo město provést i tři etapy protihlukových opatření v ulici V Holešovičkách, která spojuje vyústění tunelu Blanka s Prosekem a dálnicí na Ústí nad Labem. Protože nebylo splněno ani jedno, hlavní město zahájilo v Blance v roce 2015 pouze zkušební provoz.
Až po čtyřech letech a poté, co první uvedenou podmínku jako neadekvátní stavební úřady dodatečně vypustily, Blanka v roce 2019 dostala kolaudační razítko. Soud je ale později zrušil s tím, že je stále potřeba dokončit část protihlukových opatření.
Město tak loni v září nově stavbu zkolaudovalo, když dodatečně zmírnilo původní podmínky pro protihluková opatření. Místním přitom o této změně stavby a nové kolaudaci neřeklo – dozvěděli se o nich podle Hospodářských novin až poté, co podali žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Ani advokátka sdružení Petra Humlíčková ale nevěří, že by žaloby provoz v Holešovičkách omezily. „Ale je možno jimi stále vytvářet vyjednávací prostor s magistrátem, že něco udělají. Až to opravdu zkolaudují, tak se už nedomůžeme ničeho,“ uvedla.
Magistrát ani Technická správa komunikací na dotazy HN o vyjádření nereagovaly.
Stavba komplexu Blanka začala za primátora Pavla Béma v roce 2007 a postupně nabrala několikaleté zpoždění. Oproti původním plánům se také dvojnásobně prodražila na konečných 43 miliard korun.
19. září 2020 |
