Nejpatrnější to bylo v Alžírsku, kde v sobotu i přes zákaz vyrazily k protestnímu pochodu tisíce lidí. Demonstranti podle britského listu The Guardian požadovali ukončení devatenáctiletého výjimečného stavu, demokratické reformy a změnu tamějšího politického systému.
Prezident Abdal Azíz Buteflika vládne v Alžírsku od roku 1999, rovněž od 90. let jsou zde zakázány i protesty. Policie tak podle agentur kvůli sobotní akci připravila bezprecedentní bezpečnostní opatření. Na čtyřkilometrové trase, kudy chtěli demonstranti projít, rozmístila 30 tisíc svých příslušníků.
Podle britského listu bylo během dne zatčeno kolem 350 lidí. Části demonstrantů se prý také podařilo proniknout až na náměstí 1. května, které by se podle protestujících mělo stát alžírskou obdobou egyptského Tahríru. I přes tvrdou policejní akci ale někteří účastníci protestu byli spokojeni. „Čekala jsem na to celé roky.“ podotkla nejmenovaná Alžířanka, která pracuje jako psycholožka. „Tahle demonstrace je úspěchem, protože posledních deset let lidé nemohli pochodovat a byla tu určitá psychologická bariéra. Strach se teď vytratil,“ uvedl někdejší šéf Fronty socialistických sil Alí Rašidí.
Írán cenzuroval zprávy V sobotu také tisíce lidí protestovaly v Jemenu proti prezidentovi Alímu Abdalláhu Sálihovi, který v čele asi nejchudší arabské země stojí 32 let. Protestující se přímo zaštiťovali Egyptem i Tuniskem, odkud nedávno utekl prezident Zín Abidín bin Alí. „Chceme práva pro všechny lidi a svrhnout režim. Prezident musí odejít. Stejně jako Husní Mubarak nebo tuniský prezident,“ citovalo Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda jednoho z nespokojenců. Jejich akci ale nakonec zmařila policie. Situace v Jemenu nadále zůstává nepřehledná, Sálih ji nicméně zkoušel uklidnit tím, že oznámil úmysl nekandidovat na nejvyšší úřad po vypršení svého mandátu v roce 2013. Moc prý ani nepředá svému synovi.
Na dnešek se chystá protest i v Bahrajnu, kde jako král od roku 2002 panuje šajch Hamad bin Ísá Chalífa. Ten se možná snaží současné dění mírnit finančním darem vyšším než dva tisíce dolarů, který má dostat každá bahrajnská rodina. Dopad egyptských protestů byl cítit i v Íránu. Tamní vláda přerušovala signál mobilních telefonů, zpomalovala internet a cenzurovala zprávy z Egypta.
