To jsou jen některá z mnoha sexistických tvrzení, které se objevují v takzvaných hadísách, zdrojích islámského práva šaría. Nyní by se to ale mělo změnit - turečtí teologové totiž chtějí muslimské náboženství radikálně zmodernizovat. Novou a revoluční interpretaci náboženství, na níž pracují už tři roky, zveřejní učenci už letos.
Páteří dlouho očekávané reformy bude úprava a vypuštění některých hadís, z nichž vycházejí pro Západ nepřijatelné části islámského práva: kamenování za nevěru, rozsudky smrti nad odpadlíky nebo usekávání končetin za krádeže. Úřad pro náboženské záležitosti (Diyanet) svěřil reformu 35člennému týmu teologů na Ankarské univerzitě. Podpořila ji i vláda premiéra Recepa Tayyipa Erdogana, kterou opozice kvůli povolení islámských šátků na univerzitách obviňuje z podrývání sekulárního státu.
Vláda se domnívá, že islám je potřeba vrátit k jeho původním hodnotám a že hadísy (výroky a činy proroka Muhammada) mají často špatný vliv na moderní společnost. Mnohé z hadís prý Prorok nikdy nevyslovil a jiné jsou špatně vykládány. Jezuitský klerik Felix Körner, který tureckým teologům radí, tvrdí, že některé hadísy byly sepsány stovky let po Prorokově smrti. „Pomocí těchto údajných hadís můžete dokonce ospravedlnit i muslimskou - nebo spíše pseudomuslimskou - praxi ženské obřízky,“ vysvětluje Körner.
Příkladem chybné interpretace může být zákaz cestování žen bez mužského doprovodu: „To není žádný náboženský zákaz. Pochází jednoduše z toho, že pro samotné ženy nebylo cestování bezpečné,“ řekl britské BBC turecký expert na hadísy Mehmet Gormez.
Turci se tak snaží přizpůsobit islám moderní době. Z náboženství, jehož pravidla se musí dodržovat, se má stát náboženství sloužící potřebám lidí žijících v moderní sekulární demokracii. „Je to podobné křesťanské reformaci,“ myslí si o reformě Fadi Hakura z britské organizace Chatham House.
Konkrétním výsledkem reformy by mělo být vymýcení diskriminace žen, zákaz některých brutálních trestů spojených s islámským právem a přeměna islámu v moderní a dynamickou sílu velké země spojující Východ a Západ.
Kromě připravované revize hadís chce ale vláda proti ultrakonzervativní verzi islámu bojovat i jinak. Hlavní duchovní země Ali Bardakoglu oznámil, že už bylo vyškoleno 450 žen, které budou působit v roli imámů. Budou vysvětlovat umírněný islám v zaostalých oblastech východní Anatolie. Vláda tak chce zabránit takzvaným vraždám ze cti, kterých jsou v Turecku stále zaznamenány desítky ročně. Erdoganova vláda proti tomuto fenoménu udělala víc než všechny její sekulární předchůdkyně dohromady.
O modernizaci islámu mluví muslimští teologové už dlouhá léta, tentokrát se jí ale vůbec poprvé ujala nejvyšší duchovní autorita v zemi - Diyanet dohlíží na více než 76 000 mešit v Turecku i Evropě. Erdoganova vláda hledá alternativu - ani bezbožný modernismus, ani náboženský fanatismus. Řešením by podle teologů mohlo být spojení evropského kritického myšlení a osmanské koránské tradice.
Pokud by se reforma v Turecku ujala, mohla by se stát příkladem i pro ostatní muslimské země a pomoci Turecku i ve vysněné cestě do Evropské unie. Kritici ale reformám nevěří: „Názory na to, jak by měl být praktikován islám, existují už 1400 let a hned tak se nezmění,“ soudí bývalý turecký poslanec šajch Hašim Hášimí.
***
Co jsou hadísy
Hadísy jsou zprávy o výrocích a činech proroka Muhammada nebo jeho druhů. Tvoří po koránu druhý pramen islámského práva. Hadísa má dvě části: první je výkladem, odkud pochází, druhá je vlastním výrokem. Hadísů je známo až 600 tisíc, ne všechny jsou však stejně věrohodné. Mnoho autorů je uspořádalo do sbírek a souborů. Podvržené hadísy daly do oběhu různé sekty nebo zájmové skupiny.
rok
