ANKARA/PRAHA Turci jsou zaskočeni, armáda tiše zuří a vláda se snaží budit dojem, že vše dokáže vyřešit v klidu.
Nebývale velká razie proti aktivním i penzionovaným důstojníkům, která v Turecku probíhá od začátku týdne, je považována za zatím největší konfrontaci mezi kdysi nedotknutelnou armádou a vládou s islamistickými kořeny. Včera se obě strany sešly a výsledek je uklidňující: „Občané si mohou být jisti, že současné problémy budou vyřešeny v souladu s ústavou a zákony,“ uvedl ve svém prohlášení turecký prezident Abdullah Gül.
Slovní spojení „vojenský převrat“ se v souvislosti s nynějším sporem zmiňuje hned dvakrát. Jednak je to důvod samotného zátahu. Zadržení důstojníci jsou podezřelí, že v roce 2003 - tedy již po nástupu postislamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) k moci -chtěli uzurpovat moc. Operace měla mít název „Balyoz (Perlík)“ a o jejích detailech v lednu napsal turecký list Taraf. Převrat měl být údajně spuštěn buď vyprovokováním sousedního Řecka k sestřelení tureckého letounu nad Egejským mořem, anebo pumovými útoky na dvě istanbulské mešity. Podle armády se podobné scénáře vývoje probíraly jen během vojenských seminářů a nikdy neexistoval plán k jejich uskutečnění.
Slábnoucí armáda?
Turecké úřady jsou ale jiného názoru. V pondělí bylo zadrženo celkem 49 důstojníků, mezi nimiž figurovali i bývalí šéfové vzdušných a námořních sil. Do včerejška jich bylo již 20 obviněno, není přitom vyloučeno, že razie může ještě pokračovat. „Bylo šokující vidět, že generálové nejsou tak nedotknutelní, jak jsme si mysleli,“ citovala agentura Reuters jeden názor za všechny - jakéhosi 20letého Mehmeta Sirdika.
Pak je tu ale ještě druhý důvod, proč se v Turecku opět skloňuje „vojenský převrat“. Armáda již několikrát v minulém půlstoletí vládu od moci odstavila anebo tím přinejmenším hrozila - jako v roce 1997 po vstupu tehdy ještě otevřeně islamistické Strany prosperity (RP) do vlády. Ostatně není to tak dávno - necelé dva roky - co byl odhalen další údajný pokus o převrat přezdívaný podle názvu sítě údajných spiklenců „Ergenekon“. Desítky z nich - taktéž důstojníků, ale i novinářů a akademiků - byly postaveny před soud.
Byť turecké finanční trhy na novou aféru reagovaly poklesem, zatím se nezdá, že by hrozba převratu byla akutní. Doposud nejradikálnějším krokem armády byla hrozba hromadných rezignací, která ani nebyla veřejně oznámena.
