Sobota 11. května 2024, svátek má Svatava
130 let

Lidovky.cz

Turky vede bývalý islamista

Česko

Ministr zahraničí Abdullah Gül byl napotřetí zvolen tureckým prezidentem

Turecká cesta - Volba islamisty Güla do čela země je zlomem v tureckých dějinách

ANKARA/PRAHA Turecko včera ukončilo vleklou politickou krizi a po pěti měsících sporů si zvolilo novou hlavu státu. Jedenáctým tureckým prezidentem se tak stal ministr zahraničí Abdullah Gül, který je prvním mužem s islamistickou minulostí v čele tureckého sekulárního státu.

O Gülově vítězství tentokrát nebylo pochyb - kandidát vládní Strany spravedlnosti a rozvoje se mohl opřít o její parlamentní většinu a v 550členném sněmu získal hlasy 339 poslanců. K tomu, aby se stal prezidentem, mu přitom podle ústavy stačilo přesvědčit pouze prostou většinu zákonodárců.

V čele státu stanul i přes protesty tureckých sekularistů. Ti se obávali, že se AKP pokusí o změnu režimu a zavedení islámského státu. To však strana premiéra Erdogana i Gül samý vždy odmítali a hlásili se k zásadám zakladatele tureckého sekulárního státu Mustafy Kemala Atatürka.

Jedním z velkých témat prezidentských voleb se stala i Gülova manželka Hayrunnisa, která nosí na veřejnosti islámský šátek. To turečtí sekularisté považují za nepřijatelné. Gül se proto musel mnohokrát bránit: „Většina přítelkyň mojí ženy šátek nenosí,“ řekl například listu Hürriyet s tím, že i on prosazuje demokracii.

Na jaře, kdy v ulicích tureckých měst demonstrovaly statisíce lidí za zachování sekulárního státu, se spekulovalo i o možnosti vojenského převratu. Armáda totiž stále zůstává strážcem republikánských hodnot a zvolení bývalého islamisty se generálům líbit nebude.

Náčelník generálního štábu Yasar Buyukanit proto v pondělí Güla nepřímo varoval: „Každý den se objevují nové plány těch, kteří chtějí zničit turecké sekulární a demokratické struktury,“ hřímal generál. Možnost, že by armáda zasáhla, je ale podle expertů minimální: „Časy převratů jsou už pryč,“ domnívá se analytik Dogu Ergil z Ankarské univerzity.

Podobný názor mají i umírnění sekularisté, kteří vidí větší nebezpečí v armádě než v Gülovi a jeho straně. „Důležité je, jak se bude Turecko vyvíjet: buď jako vojenská republika plná strachu nebo republika se sociálními a demokratickými hodnotami,“ citoval deník Turkish Daily News nezávislého poslance Ufuka Urase. Vlády AKP, která po včerejšku obsadila i prezidentský post, se Uras neobává - nejde prý o islamistickou, ale o neoliberální a neokonzervativní stranu.

Autor: