Kolumbijci budou volit nového prezidenta. Po osmi letech se musejí rozloučit s Álvarem Uribem, kterého velebí coby svého zachránce.
BOGOTÁ/PRAHA V Kolumbii končí jedna éra. V neděli půjdou lidé k prezidentským volbám, ve kterých budou vybírat nástupce Álvara Uribeho, prezidenta, který se těšil velké popularitě proto, že dokázal zatočit s narkomafií a hlavně s rebely z Revolučních ozbrojených sil (FARC).
Sedmapadesátiletý Uribe patří ke klasickým latinskoamerickým „caudillos“ – charismatickým vůdcům, kteří vládnou pevnou rukou a mezi něž patří například Facundo Quiroga, který v 19. století podnikl jeden z prvních pokusů o sjednocení Argentiny, nebo třeba kubánský diktátor Fidel Castro. Všichni včetně Uribeho okázale demonstrují sílu, nebo jak říkají Latinoameričané, „hombría“ (chlapáctví).
Země se Uribe ujal před osmi lety. Kolumbie tehdy patřila k zemím, kterým bylo radno se vyhnout. Ovládala ji narkomafie a jednotky FARC, které se specializovaly na únosy a vydírání majetných podnikatelů. V hlavním městě Bogotě se takřka obden střílelo a bezpečno nebylo ani v ostatních městech. Podnikatelé a investoři se buď z Kolumbie stáhli úplně, nebo se opevnili ve svých domech a na svých rančích a pořídili si soukromou armádu bodyguardů.
Uribe postavil už svou kampaň na tom, že z Kolumbie udělá zemi, ve které se zas bude dát žít. Jinými slovy vyhlásil válku FARC. A svůj slib začal plnit hned po nástupu do úřadu. Pomáhali mu v tom Američané, pro které to byla vítaná příležitost, jak si vyřídit účty s řadou bossů drogových kartelů, které zásobovaly americký trh kokainem. Případ Betancourtová Uribe své protivníky dobře znal a věděl, co na ně platí. Dokazuje to mimo jiné nedávná reportáž deníku The Washington Post, podle níž měla na jeho ranči v La Carolině základnu jednotka zabijáků vedená jeho bratrem Santiagem. Dvanáct apoštolů, jak si říkali, zasahovalo tvrdě hlavně proti rebelům z FARC (ale i proti místním zlodějíčkům a mafiánům). Prezident své protivníky z FARC pronásledoval důsledně (jednoho z šéfů dokonce nechal unést přímo z venezuelského Caracasu). Každého dopadeného vůdce nebo osvobozené rukojmí, která rebelové z FARC drželi někdy i dlouhá léta, náležitě prezentoval v médiích, a tak není divu, že jeho popularita rostla.
Mediálně nejslavnější akcí proti guerillám, která načas ještě zvýšila už tak nebývalou Uribeho popularitu (stabilně kolem 70 procent), se stala operace z července 2008. Tehdy se kolumbijské armádě podařilo bez jediného výstřelu (díky infiltraci agentů) vysvobodit ze zajetí FARC někdejší senátorku s kolumbijským a francouzským občanstvím Ingrid Betancourtovou, zadržovanou rebely šest let, a dalších čtrnáct rukojmí, včetně tří Američanů. Stop řekl Ústavní soud Už v roce 2004 se jeho stoupenci postarali o to, že byla změněna ústava a on mohl za dva roky na prezidenta kandidovat znovu.
Země se dala ekonomicky dohromady a drtivá většina Kolumbijců začala s úlevou žít zas normální životy, nezpřetrhané střelbou, únosy a atentáty.
Ve volbách dostal Uribe 62 procent hlasů a nejspíš by u lidí uspěl i napotřetí, to jest v letošních volbách, ale ty už se uskuteční bez něj. Kongres sice schválil návrh uspořádat referendum – jestli Uribe může kandidovat potřetí za sebou –, ale Ústavní soud to zamítl. Argumentoval tím, že by to odporovalo ústavě. Uribe se rozhodnutí soudu bez námitek podvolil. V úřadu skončí v srpnu.
Do nedělních voleb jde hned několik kandidátů, k největším favoritům patří bývalý ministr obrany Juan Manuel Santos.
***
ÁLVARO URIBE
* Álvaro Uribe Vélez (57) se narodil 4. července 1952 v Medellínu, kde na Antioquíjské univerzitě vystudoval práva.
* Politickou kariéru zahájil v roce 1977 na ministerstvu práce jako generální tajemník. V roce 1982 se stal starostou Medellínu a od roku 1984 byl tamním městským radním. Dva roky nato usedl do Senátu, kde si během osmiletého působení několikrát vysloužil ocenění nejlepší senátor. Od roku 1995 byl dva roky guvernérem departementu Antioquía.
* Praktikující jogín Uribe je ženatý a má dva syny Tomáse (29) a Jerónima (26).
