Přední český výtvarník, ilustrátor a režisér animovaných filmů Zdeněk Miler se dnes dožívá devadesáti let.
PRAHA Příběhům s Krtkem věnoval Zdeněk Miler většinu své tvorby – zhruba pět desítek filmů z celkových sedmdesáti. K tomu doprovodil nezaměnitelnými ilustracemi více než čtyřicet knih pro děti. Na večerníčcích a knižních příbězích s roztomile nemotorným Krtkem vyrůstají generace dětí nejenom v Česku už přes půl století. V Německu je Krtek známý jako Maulwurf, v anglicky mluvících zemích jako Mole. Milován je ve Skandinávii a Japonsku, znají ho i diváci v Číně – na světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji patřil k hlavním trhákům české expozice.
S Čínou má ovšem postavička společné i to, že odtud putují do světa tisíce jeho více či méně zdařilých napodobenin. Plagiátorství se ale Miler brání, jeho motivy podléhají autorskému právu. I v pokročilém věku každý měsíc posuzuje několik desítek nových žádostí na obchodní využití jeho postav. Poskytuje pouze výlučná práva, tedy pokud jedna firma vyrábí s Krtkem deštníky, jiná už povolení nedostane. Trvalý zájem podnikatelů dokládá, že jde o lukrativní byznys.
Krtkova dobrodružství by nejspíš nevznikla, kdyby jednoho podvečera roku 1956 nezakopl Miler při procházce v lesích za Kladnem v soumračném šeru o krtinu. Dostal tehdy za úkol zfilmovat nepříliš přitažlivou naučnou pohádku o výrobě oblečení a nutně do ní potřeboval originálního průvodce. Kreslený film Jak krtek ke kalhotkám přišel dokončil následujícího roku. Snímek si hned získal srdce malých i velkých diváků a zabodoval i u festivalových porot. Jen z filmového festivalu v Benátkách si přivezl dvě hlavní ceny.
Zlidovělé „jú“ a „tady tady“ Při výrobě druhého dílu Krtek a autíčko (1963) se rozhodlo, že další animované příhody budou bez komentáře a krtek bude vydávat pouze zvuky podobné dětskému žvatlání. Namluvily je dcerky Zdeňka Milera, jejich „jú“,„tady, tady“ a „pá pá“ časem zlidověly. Příběhy natáčel podle vlastních námětů i podle námětů renomovaných autorů, jedním z nich byl i spisovatel Ivan Klíma. Na svých filmech neváhal pracovat i osmnáct hodin denně a nade vše si vážil ruční práce.
K práci ve filmových ateliérech měl rodák z Kladna ty nejlepší předpoklady – vystudoval grafickou školu a poté Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Roku 1942 začal pracovat jako kreslíř Baťova filmového studia ve Zlíně, o tři roky později přešel do studia Bratři v triku, které vedl Jiří Trnka. Komunistický režim jej jako dlouholetého člena strany nechával na pokoji nejen před, ale i po ruské invazi v srpnu 1968. V Krátkém filmu Praha pracoval až do roku 2002.
Na svém kontě má Miler více než pět milionů prodaných knih a řadu cen včetně těch za celoživotní dílo (v roce 2006 obdržel například medaili Za zásluhy). Při příležitosti výtvarníkova významného jubilea pořádá pražská Galerie Vltavín od 22. února do 10. dubna velkou výstavu věnovanou jeho celoživotní tvorbě.
