Chovatelé se malajsky kvůli tygrovi učit nebudou, říká Pavel Brandl, kurátor savců v pražské zoo.
* Do pražské zoologické zahrady přibyl začátkem srpna vzácný přírůstek z Malajsie, kde se narodil v jedné menší zoo. Můžete nám nové zvíře představit?
Je to dvouapůlletý samec tygra malajského Kawi, kterého jsme hledali poměrně dlouhou dobu pro naše dvě malajské tygřice, které tady neměly partnera.
* Kawi přijel z hodně daleka, jak snášel tak dlouhou cestu?
Samozřejmě, každý transport je pro zvířata určitý stres. Kawi vypadal po transportu trochu vyděšeně, nicméně všechny životní funkce byly v pořádku. Ve Frankfurtu na letišti jsme ho vyzvedli ve veterinární stanici, naložili do auta a po šestihodinové cestě jsme ho vypustili v Praze do karantény. Tygr nás překvapil už ten první den tím, že vlastně hned začal přijímat potravu, to nebývá zvykem.
* Jak je to vlastně s krmením zvířat při tak dlouhé cestě?
Velké kočky během převozu nedostávají žádnou potravu, ony jsou vlastně na poměrně dlouhé období půstu adaptovány. Ale samozřejmě mají k dispozici vodu. Bohužel, Kawimu se podařilo cestou ze Singapuru zničit napáječku, takže ve Frankfurtu byl poměrně žíznivý a ochotně se nechal hned na letišti napojit.
* Pokud bychom si zkusili představit jeho situaci z pohledu tygra, musí to být dost stresující, když se najednou ocitne v úplně jiném prostředí, klimatu, zemi, a dokonce se na něj mluví i cizí řečí. Pozná zvíře, že na ně mluvíte jiným jazykem?
Zvířata určitě dokážou poznat rozdíl v řeči, kromě toho, že ten jazyk má jiný obsah, tak je tam i jiná intonace a hlasitost. Ale já si myslím, že pro Kawiho je to jedna z řady změn, ale nikoli asi ta největší, kterou vnímá nejvíce. Existují ovšem některá zvířata, na která v zoo hovoříme i potom, co k nám přicestují odněkud z dálky, tou původní řečí. To je v těch případech, kdy jde o nějaké zafixované povely, které není možno měnit. Pozorný návštěvník si toho určitě všiml ve výběhu slonů. Naproti tomu Kawi si bude muset zvyknout na češtinu, malajsky se kvůli němu chovatelé opravdu učit nemohou.
* Po karanténě se poprvé setká s tygřicemi, jak to proběhne?
Nejdříve jej umístíme do stejné části pavilonu kočkovitých šelem, jakou obývají jeho budoucí družky. Z počátku mají možnost se slyšet a cítit, ale nevidí se. Teprve posléze nastupuje optický kontakt. Až ve chvíli, kdy už se poznají i přes seznamovací mříž, přes kterou se dokonce mohou třeba vzájemně otírat, tak teprve potom nastává ten poslední okamžik, kdy i ta seznamovací mříž je zvednuta nahoru a dojde k plnému kontaktu. Je to chvíle pravdy, která vypadá pokaždé jinak a je naprosto individuální. Někdy se zvířata chovají, jako kdyby se znala odjakživa. Jindy jde o poměrně dramatický okamžik, kdy se zpohlavkují dvě velké kočkovité šelmy. Zpravidla se nestane nic vážného, ale v podání svalů a hmotnostní kategorie, do které tygři patří, to vždycky vypadá hodně dramaticky.
* Měli jste takový případ?
Samozřejmě, i takový případ se stal. Došlo k tomu například při spojování tygřího samce Korfu s tygřicí Noňou. Někdy zabere spojování měsíce. Vybavuji si pár tygrů Ligar a Mája, kdy trvalo dokonce rok, než se je podařilo dát dohromady.
* V jaké kondici je malajský tygr Kawi?
Je to tygří mládenec v nejlepším věku. Má krásně rostlý, zachovalý chrup a váží dneska něco okolo 135 kg. Tato hmotnost je už zhruba na horní hranici pro malajského tygra. Přitom zatím na něm není ani špetka zbytečného tuku... Kawi vypadá skutečně velmi dobře, pro nás je ale důležité to, co teď zatím není ještě zřejmé, a to, aby byl skutečně plodným otcem.
* Ale to si budete muset počkat, protože Kawi ještě není dospělý tygr, že?
Teď ještě není plně dospělý tygr, ale zhruba za půl roku už budeme moci uvažovat o prvním připouštění. Tygry totiž začínáme připouštět zhruba ve třech letech, takže ta doba, kdy se dozvíme, jak na tom jsme, není snad daleko.
Převzato z dnešního pořadu Meteor Českého rozhlasu, který se vysílá v sobotu po osmé hodině na vlnách ČRo 2 - Praha a ČRo Leonardo na adrese www.rozhlas.cz/leonardo. Text zkrátila redakce Lidových novin.
