„No, kdybych ji neznal a viděl to poprvé, tak bych jí snad i věřil,“ ušklíbl se mladík postávající na okraji davu. O něco starší muž telefonoval domů: „Jen sem přijďte. Ten cirkus musíte vidět, na to budete vzpomínat ještě za dvacet let.“
Pokračování na straně 7
Tymošenková se modlila...
Dokončení ze strany 1
Finále kampaně před nedělními prezidentskými volbami se odehrálo nikoli na Náměstí nezávislosti, kde začala před pěti lety oranžová revoluce, ale symbolicky o pár se metrů dál, na Sofijském náměstí kyjevského starého města. Pod Sofijským chrámem měla mítink Julija Tymošenková a na druhé straně náměstí, tři minuty pěšky, její soupeř, vítěz prvního kola a šéf „modré“ opozice Viktor Janukovyč.
Janukovyčova show pod heslem „Ukrajina pro lidi“ mítink Tymošenkové, pokud jde o decibely, televizní štáby, osvětlení, ale i účast (většinou ale „dobrovolníků“ svezených z východní ruskojazyčné Ukrajiny), jednoznačně převálcovala. Umělecká úroveň byla ale značně proměnlivá, slušné rockové skupiny střídal pokleslý postsovětský pop či popěvky z komunistických let. Ale to je prostě Janukovyč, kterého kyjevský zpravodajský týdeník Korrespondent zobrazil na titulce včerejšího vydání s komunistickými vyznamenáními na hrudi.
Ani o Tymošenkové si však Ukrajinci nedělají iluze. „Jak Janukovyč, tak Tymošenková se jako politici zrodili v temných 90. letech, v době špinavé privatizace, a dostali se k bohatství a moci podobnými metodami,“ říká kyjevská novinářka Irina Stogrinová. „Tymošenková má samozřejmě svůj podíl viny na tom, že žijeme v zemi, kde se dá koupit rozsudek soudu a vůbec všechno. Ale za oranžové revoluce získala určitý kredit a alespoň říká, že to chce změnit. U Janukovyče není vidět ani ta snaha.“ S obušky a rusky „U Janukovyče víme, jak to bude a že to bude špatně. U Julije Tymošenkové je sice malá, ale přece jen naděje, že se změní,“ uvádí i Valentyna Pavlenková z kyjevské redakce Rádia Svoboda. Obě se shodují, že nejde jen o Tymošenkovou a Janukovyče samotné, ale i o lidi, kteří stojí za nimi. V obou případech to jsou skupiny oligarchů, kteří spolu prostřednictvím svých lídrů bojují o moc. Tymošenková ale podle Pavlenkové alespoň říká, že se jich po volbách zbaví. Janukovyč, který je podle převažujícího mínění novinářů, ale i obyčejných lidí jen figurkou, kterou posunují jiní, se nikoho zbavit nemůže. Hlavním hybatelem a sponzorem Janukovyče je miliardář Rynat Achmetov. „Achmetov sám je docela sympatický. Nechápu, proč si Janukovyče drží,“ říká asi dvacetiletý mladík, který korzuje s přítelkyní mezi oběma mítinky. Ale drží – o čemž svědčí to, že Janukovyčův štáb sídlí v nejluxusnějším kyjevském hotelu Intercontinental, který patří Achmetovovi. Jen tamní křišťálové lustry a zlatem zářící interiéry nejdou moc dohromady s Janukovyčovým heslem „Ukrajina pro lidi“. Ani drahá show za Achmetovovy peníze se nepovedla. Janukovyč, který přišel s dvouhodinovým zpožděním, dal dohromady jen pár vět, plných hrozeb. „Nastal čas odplaty. Neděle bude posledním dnem oranžové revoluce,“ hřímal. Navíc demonstrativně rusky. Když si k tomu člověk přidal pohled na obušky z tyčí, čouhající z rukávů mladíků v modrých dresech Janukovyčovy Strany regionů, nemohl mu nepřeběhnout mráz po zádech.
O autorovi| LUBOŠ PALATA, zvláštní zpravodaj LN na Ukrajině
