Tři hroby pocházejí z období eneolitu a dva z doby bronzové. Vedoucí výzkumu Martin Paulus z Archeologického centra v Olomouci uvedl, že jde o další důkaz pravěkého osídlení v lokalitě. V hrobech ze závěrečné fáze doby kamenné, datovaných kolem roku 3000 před začátkem letopočtu, byly podle něho vedle kosterních pozůstatků nalezeny i takzvané sekeromlaty. „Jedná se o pravěké sekerky. Pravděpodobně šlo o tehdejší odznaky moci. Tyto nálezy řadíme ke kultuře se šňůrovou keramikou. Její příslušníci totiž zkrášlovali nádobky otiskem šňůry,“ uvedl Paulus.
V dalších dvou sídlištních jámách ze střední doby bronzové nalezli celkem pět koster. Podle antropoložky Anny Pankowské je převezou k přesnému určení stáří radiokarbonovou metodou. „Zatím víme, že jeden z trojice byl asi 180 centimetrů vysoký muž, další kostra patří starší ženě,“ dodal Paulus.
Podle něj je nález takovýchto hrobů v lokalitě výjimečný. Archeologové jich zde nalezli jen asi 20. Kromě toho ale objevili i zhruba 380 takzvaných sídlištních objektů, děr v zemi, které sloužily jako zásobnice obilí nebo zdroj stavebního materiálu. Archeologové místo opustí na jaře příštího roku.
U místa nálezu se bude křížit dálnice D 1 Praha-Ostrava se silnicemi R 55 Olomouc-Břeclav a R 49 Hulín-hranice se Slovenskem.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
