PRAHA Učitelé, kteří nemají potřebnou odbornou kvalifikaci, mají ještě rok a půl na to, aby začali studovat. Alespoň jim to nařizuje stávající školský zákon. To se ale brzo změní a učitelé budou mít víc času, do kdy musí začít studovat. O prodloužení lhůty nyní uvažuje ministerstvo školství a zhruba do měsíce už bude jasno, o kolik let termín prodlouží. „Uvažujeme o změně, ale je to ve stadiu příprav,“ potvrdil Ondřej Gabriel z ministerstva školství.
A to není jediná změna, kterou ministerstvo plánuje. Podle informací LN chce také zmírnit podmínky, které určují, kdo všechno si musí kvalifikaci doplnit.
V současné době nemusí studovat pouze ti učitelé, kterým je více než padesát let a po dobu nejméně patnácti let nepřetržitě vyučovali a prokázali schopnost výkonu požadované činnosti. Jenomže problém je v tom, že takových moc není. „Splnění obou kritérií se ukázalo jako velmi problematické.
Tato výjimka totiž mohla být aplikována pouze u nepatrného množství pedagogů,“ řekl Gabriel. Ministerstvo proto nyní vymýšlí jiné varianty, které by podmínky zmírnily.
„Diplom nerovná se vynikající učitel“ Odbornou kvalifikaci musí mít všichni učitelé, od mateřských škol po vyšší odborné školy. V tomto školním roce jich z více než 133 tisíc nemá vystudovanou pedagogickou fakultu 18 108. Ve většině případů jde hlavně o učitele cizích jazyků nebo odborných předmětů, jako je třeba výpočetní technika.
Ředitelé se sice shodují, že je dobré, aby učitelé měli potřebnou školu vystudovanou, nicméně dodávají, že ani diplom z pedagogické fakulty nezaručuje, že učitelé budou umět dobře učit. „Diplom v ruce nerovná se vynikající učitel, který má dobrý přístup k dětem,“ říká zástupce ředitele Gymnázia Zlín-Lesní čtvrť Pavel Simkovič. Začít studovat u nich musí pouze učitel španělštiny. Podle Simkovič e jde o pedagoga, který nemá s výukou jediný problém. Podobně mluví i ředitelka ZŠ v Mnichovicích Marcela Erbeková. „Učitel na prvním stupni by měl být dobře vzdělaný, ale nepřijde mi, že je vysokoškolská příprava učitelů v současné době dostatečná,“ myslí si.
Školy řeší i další problém. Učitel, který si začne dodělávat školu, do ní také musí docházet, a to znamená, že se kvůli němu musí pozměnit rozvrh a suplují za něj ostatní učitelé. „Doplnění kvalifikace se u nás týká dvou učitelek. Naštěstí jedna ji dělá dálkově a druhá je na mateřské a při té studuje. To je výhoda, jinak bychom s tím měli poměrně velké problémy,“ připustila zástupkyně ředitelky gymnázia v Pardubicích Martina Sedláková.
S dostudováním vysoké školy se pojí ještě jiný problém. Odborná kvalifikace nezaručí např. vyšší plat, protože jsou odměňováni podle náročnosti práce. Jenomže je stále méně učitelů, hlavně jazyků, kteří mají dostudovanou školu a chtějí učit na státní škole. Raději jdou do soukromého sektoru, kde budou mít vyšší platy. A školy tak stále častěji řeší, kde sehnat vystudovaného učitele s odpovídající aprobací.
***
Vzdělání učitelů
celkem bez kvalifikace
v mateřských školách 22 744 1558
1. stupeň základní školy 27 520 4441
2. stupeň základní školy 33 453 5149
střední školy a učiliště 47 124 6850
vyšší odborné školy 1799 100
Ve školním roce 2007/2008 v Česku působí celkem 133 685 učitelů. Kvalifikace chybí 18 108 z nich.
CO ODHALILY INSPEKCE Lidé z České školní inspekce za poslední dva roky navštívili 232 základních a 67 středních škol. Zjistili, že celkového počtu 4336 učitelů základních škol jich vyučovalo český jazyk 1367. Čtrnáct procent z nich nemělo požadovanou odbornou kvalifikaci. Na kontrolovaných středních školách vyučovalo dohromady 1131 pedagogů, z toho 331 jich učilo český jazyk – odbornou kvalifikaci pro výuku tohoto předmětu nemělo čtrnáct procent učitelů. Zdroj: ČŠI a MŠMT / Foto LN – Archiv / JL
