Kurzů se zatím mohou zúčastnit jen učitelé z Libereckého kraje. Projekt přijde na 4,5 milionu korun. Z velké části ho zaplatí EU.
I když se dnes děti se sexuální výchovou setkávají už ve čtvrté třídě, podle odborníků řada učitelů neví, jak dětem tuto problematiku správně podávat. „To, jak se ve školách o sexu učí, je rozdílné v každé škole, záleží to vždy na konkrétním kantorovi. Chybí tomu nějaká koncepce. Proto myslím, že školení zaměřené na sexuální výchovu bude učitelům určitě prospěšné,“ říká lékař Ivo Procházka ze Sexuologického ústavu v Praze.
Projekt školení vymysleli na Střední zdravotnické škole v Liberci. „Sexuální výchova je na školách zanedbávaná. Učitelé se některým tématům nebo termínům záměrně vyhýbají, protože se stydí o tom s dospívajícími dětmi mluvit. Kurzy by jim měly dodat sebevědomí,“ říká ředitelka školy Božena Bubeníková.
Učitele podle ní nečeká jen série nudných přednášek. Každý kurz totiž trvá dva dny, během nichž si kantoři budou trénovat, jak s mladými lidmi správně mluvit o sexu, pohlavních chorobách, antikoncepci nebo registrovaném partnerství. „Očekáváme, že jak spolu učitelé budou na kurzech mluvit, budou si navzájem předávat zkušenosti a spolupracovat i v budoucnu,“ říká Bubeníková.
Ředitelka základní školy Husova v Liberci Blanka Reindlová do kurzů plánuje přihlásit obě své učitelky rodinné výchovy. „Každá z nich učí sexuální výchovu jinak. Jedna dává přednost besedám s různými odborníky a druhá děti v hodinách učí třeba navlékat kondomy,“ říká Reindlová.
Sexuální výchovu mají děti v osnovách už od minulého režimu. Ani dnes, ani tehdy však nebyla samostatným předmětem. Výuka o sexualitě byla vždy „přilepena“ k jinému předmětu.
Před rokem 1989 se o ní žáci dozvídali v předmětu pracovní výchova, kam patřily zejména pěstitelské a technické práce. Když přišla na řadu sexuální výchova, dívky a chlapce dělili napůl.
Podle ředitelky zdravotnické školy Bubeníkové se však tato praxe objevuje i dnes. „Zjistili jsme to z našeho dotazníkového šetření. Na některých školách to tak opravdu funguje i teď,“ říká Bubeníková.
Dnes je sexuální výchova součástí přírodopisu a občanské a rodinné výchovy. Osnovy učitelům ukládají s dětmi probírat věci, jako je antikoncepce, potraty nebo pohlavní choroby. Způsob, jakým kantoři děti ke znalostem dovedou, je však pouze na nich.
„Záleží vždy na každém učiteli, jakou si udělá přípravu a jak bude k této látce přistupovat. Kdo chce, může sexuální výchovu zvládnout během hodiny,“ říká ředitel základní školy v Liberci Jiří Nový, který sám učí rodinnou výchovu.
Deváťáci se v jeho hodinách učí například navlékat kondom. Mladším dětem zase pouští pohádku o sňatku prince a princezny. Příběh pak popisuje, jak je to s nimi dál - třeba jak si plánují děti.
Jen desetinu vědí ze školy Podle ředitelky zdravotnické školy Bubeníkové se děti doma a ve škole dozvídají jen minimum informací o sexu. Přesněji jen desetinu toho, co o sexualitě celkem vědí. „Zbytek vyčtou v časopisech nebo vyposlechnou od kamarádů, a tak mohou mít informace zkreslené,“ říká Bubeníková.
To potvrzuje i sexuolog Procházka. „Škola je jedním z míst, kde děti získávají své postoje k sexualitě. Nemyslím si, že by nedostatečná práce učitelů v této oblasti musela někoho poznamenat. Ale může mít v dospělosti problém o sexu mluvit,“ říká Procházka.
