Více peněz bude také na platy učitelů, které by se měly podle odhadů letos zvýšit až o šest procent, řekla dnes novinářům ministryně školství Petra Buzková. Na školy mateřské, základní, střední a vyšší odborné má ministerstvo přes 67,9 miliardy korun, to je o pět procent více než loni.
O 2,2 miliardy korun více může rozdělit na platy učitelů. Vzhledem k tomu, že se sníží počet žáků asi o 40.000, lze očekávat snížení počtu učitelů zhruba o jedno procento, uvedla ministryně. Průměrný plat pedagogů na všech typech škol by tak na konci letošního roku mohl přesáhnout 21.000 korun, loni byl zhruba o 1000 korun nižší. Průměrný plat pedagogů na základních až vyšších odborných školách by se mohl pohybovat v rozmezí 22.000 až 22.500 korun, podotkla Buzková.
Průměrná mzda v Česku nyní činí necelých 20.000 korun. Rozpočet ministerstva školství se od roku 2000 zvýšil o 39 miliard, tehdy měl úřad k dispozici 70,8 miliardy korun. Nejvýrazněji se zvyšoval v posledních čtyřech letech. "Dynamiku růstu kapitoly školství nezpochybňujeme, ale v evropském kontextu na tom zase tak dobře nejsme," řekl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství František Dobšík.
Co se týká srovnání České republiky s jinými evropskými zeměmi, stále podle něj zaostává v poměru hrubého domácího produktu (HDP) určeného na školství. Země EU na něj vydají v průměru šest procent HDP, Česko kolem 4,5 procenta.
"I když se bude částka určená na školství zvyšovat, procentuální podíl rozpočtu ministerstva školství na celkovém státním rozpočtu vyšší nebude," míní odborář. To je podle něj v rozporu s vládním prohlášením, v němž je školství považováno za jednu z priorit. Nárůst rozpočtu ministerstva školství měl být podle něj ještě výraznější. "Vládám chyběla odvaha k nějakému
ráznějšímu kroku," poznamenal.
Předpokládaný růst platů pedagogů není podle něj malý. Přesto ve srovnání s vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancem státní sféry, kteří mají kolem 35.000 korun měsíčně, budou mít učitelé stále výrazně méně, podotkl Dobšík.
Převážnou část peněz určených pro krajské a obecní školy dostanou kraje prostřednictvím takzvaných normativů, tedy příspěvků na žáka. Normativ na jednoho žáka bude letos zhruba 40.500 korun na rok, to je o 2500 víc než loni.
Ministerstvo nejvíc zvýšilo výdaje na žáka na základní škole, a to o 2800 korun na 37.900. To by mělo přispět k zabezpečení reformy obsahu vzdělávání. Od září 2007 začnou školy vyučovat minimálně v prvním a šestém ročníku podle vlastních vzdělávacích programů, které učitelům dají větší volnost v tom co, kdy a jak učit. Změnit by se měl i styl výuky.
Na dotace pro soukromé školy bude letos vyčleněno 3,4 miliardy korun, to je téměř o devět procent více než loni. V této částce jsou obsaženy peníze na platy i změnu obsahu vzdělávání.
O 2,2 miliardy korun více může rozdělit na platy učitelů. Vzhledem k tomu, že se sníží počet žáků asi o 40.000, lze očekávat snížení počtu učitelů zhruba o jedno procento, uvedla ministryně. Průměrný plat pedagogů na všech typech škol by tak na konci letošního roku mohl přesáhnout 21.000 korun, loni byl zhruba o 1000 korun nižší. Průměrný plat pedagogů na základních až vyšších odborných školách by se mohl pohybovat v rozmezí 22.000 až 22.500 korun, podotkla Buzková.
Průměrná mzda v Česku nyní činí necelých 20.000 korun. Rozpočet ministerstva školství se od roku 2000 zvýšil o 39 miliard, tehdy měl úřad k dispozici 70,8 miliardy korun. Nejvýrazněji se zvyšoval v posledních čtyřech letech. "Dynamiku růstu kapitoly školství nezpochybňujeme, ale v evropském kontextu na tom zase tak dobře nejsme," řekl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství František Dobšík.
Co se týká srovnání České republiky s jinými evropskými zeměmi, stále podle něj zaostává v poměru hrubého domácího produktu (HDP) určeného na školství. Země EU na něj vydají v průměru šest procent HDP, Česko kolem 4,5 procenta.
"I když se bude částka určená na školství zvyšovat, procentuální podíl rozpočtu ministerstva školství na celkovém státním rozpočtu vyšší nebude," míní odborář. To je podle něj v rozporu s vládním prohlášením, v němž je školství považováno za jednu z priorit. Nárůst rozpočtu ministerstva školství měl být podle něj ještě výraznější. "Vládám chyběla odvaha k nějakému
ráznějšímu kroku," poznamenal.
Předpokládaný růst platů pedagogů není podle něj malý. Přesto ve srovnání s vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancem státní sféry, kteří mají kolem 35.000 korun měsíčně, budou mít učitelé stále výrazně méně, podotkl Dobšík.
Převážnou část peněz určených pro krajské a obecní školy dostanou kraje prostřednictvím takzvaných normativů, tedy příspěvků na žáka. Normativ na jednoho žáka bude letos zhruba 40.500 korun na rok, to je o 2500 víc než loni.
Ministerstvo nejvíc zvýšilo výdaje na žáka na základní škole, a to o 2800 korun na 37.900. To by mělo přispět k zabezpečení reformy obsahu vzdělávání. Od září 2007 začnou školy vyučovat minimálně v prvním a šestém ročníku podle vlastních vzdělávacích programů, které učitelům dají větší volnost v tom co, kdy a jak učit. Změnit by se měl i styl výuky.
Na dotace pro soukromé školy bude letos vyčleněno 3,4 miliardy korun, to je téměř o devět procent více než loni. V této částce jsou obsaženy peníze na platy i změnu obsahu vzdělávání.
