Rodiče mají na děti méně času, a škola jim proto v některých případech supluje to, co jim doma chybí. „Nemají to ty děti snadné. Když se objeví nějaké problémy u některého ze žáků a člověk pak nakoukne do toho, jak žijí, ukáže se, že spíš potřebují podporu, než by se na ně člověk zlobil,“ míní například ředitelka Základní školy Gajdošova Markéta Olbertová, která se včera stala jednou ze šesti oceněných. „Možná jsou dnešní děti jiné, ale to se nedá tak brát. I my jsme jiní,“ dodala. Obdobně smýšlí další učitelka roku Věra Bdinková ze školy Novolíšeňská. „Učitel musí někdy řešit i věci nepříjemné, musí být důrazný, důsledný, ale musí umět i pohladit,“ vysvětlila. Sama učí poněkud nepopulární předměty jako fyziku a matematiku, žáky se pro ně snaží získávat hlavně prostřednictvím zajímavých pokusů a pomůcek, které si často sama vyrábí. „Jenom lituji, že učitelé dnes nemají mnoho času na tvořivou práci. Musíte řešit kázeňské přestupky nebo se věnovat papírování, o jehož prospěšnosti mnohdy pochybuji,“ podotkla. Oceněné vybrala komise z 36 návrhů. „Obvykle mezi kandidáty bývají jeden dva muži, letos se neobjevil ani jeden. Což je atypické proti minulým ročníkům, ale zase je to typické pro české školství,“ poznamenala Marie Klusoňová z magistrátního odboru školství.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
