Fanoušci Temelína ztrácejí posilu. I tak lze hodnotit demisi Radka Pavlovce z pozice hornorakouského „protiatomového dědka“, jak by snad řekl Miroslav Grégr. Že byl tvrdým lobbistou proti Temelínu? Že Česku přivodil škody? Jistě, ale ty blednou před tím, nakolik odhalil protiatomovou víru jako sektářství. Jeho fanatická kruciáta proti Temelínu musela působit jako boj nějakých adamitů, které nelze brát úplně vážně. Za to budiž Pavlovcovi dík.
Odstoupil proto, že rakouští politici jsou mu málo protiatomoví. Čtete dobře. Země, jež před třiceti lety zakonzervovala hotovou jadernou elektrárnu Zwentendorf a před deseti lety přijala ústavní protijaderný zákon, je prý málo protiatomová. Přitom Rakušané argumentují tak jako bioložka Eva Hauserová: Odmítat jadernou energii není hloupost, ale luxus, který si jako Evropané můžeme dovolit. Připadá vám to trochu sektářské, vnucující všem – i těm, kteří nemají energetické zdroje v alpských řekách – svou vlastní víru? Pavlovcovi to připadá málo sektářské. Pavlovec, adamita a uctívač luxusu zároveň, odchází, ale pro Temelín to není vítězství. Místo něj totiž přijde někdo racionálnější, kdo jaderné víře ještě zatopí.
