Nedávno jsme byli svědky další vysoké pokuty uložené Evropskou komisí za cenový kartel, tentokrát v oblasti nákladní letecké dopravy. Šlo o jedenáct aerolinek, které po dobu šesti let společně postupovaly při stanovení palivových a bezpečnostních přirážek.
Celková výše pokuty dosáhla téměř 800 milionů eur, což je čtvrtá nejvyšší pokuta uložená Evropskou komisí.
„Udávání“ na evropské úrovni Evropská komise se o tomto kartelu dozvěděla díky přiznání dvou z jeho účastníků. Společnost Lufthansa a její švýcarská dceřiná společnost Swiss International Air Lines jí předložily informace o existenci kartelu a využily takzvaný leniency program (program shovívavosti). Tento institut umožňuje, aby komise společnosti, která se přizná ke kartelu, předloží o něm důkazy a v řízení spolupracuje, neuložila pokutu vůbec, případně pokutu snížila. Výhodu prominutí pokuty však má pouze první účastník kartelu, který se přizná. Na další „hříšníky“ v pořadí, kteří se přiznají, zbude prominutí části pokuty.
Český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nabízí obdobný program, jaký má Evropská komise. Tento program byl již několikrát prakticky využit. V důsledku šetření provedených na základě oznámení od některého člena kartelu byly jeho dalším (ostatním) členům uloženy mnohamilionové pokuty. V této souvislosti je dobré připomenout, že horní hranice pokuty za kartelovou dohodu může dosáhnout až 10 procent obratu dané společnosti.
Je zřejmé, že tento program, který má sloužit k napravení či zlepšení soutěžních podmínek na trhu, může být snadno použit ke konkurenčnímu boji. Účastník kartelu, jenž z něj chce vystoupit, totiž může s vidinou úplného prominutí své pokuty potopit své kartelové bratry. Postačí, když je odhalí soutěžnímu úřadu a předloží důkazy o jejich nezákonném jednání. Trochu složitější je postup u mezinárodních kartelů. Tady je důležité ohlášení u různých soutěžních orgánů v různých zemích koordinovat. Učinit je v jeden okamžik, aby se tak nerozpoutal boj o „první místo“, které jako jediné zaručuje úplnou beztrestnost.
Stinné stránky Nic však není tak černobílé, jak by se snad bez bližšího zkoumání mohlo zdát.
Leniency program zajišťuje beztrestnost pouze ve vztahu k tomu soutěžnímu úřadu, u něhož byla podána žádost o jeho využití. A to může činit problém u kartelů, které jsou svojí povahou sice mezinárodní, ale budou je vyšetřovat i soutěžní úřady nevyužívající leniency program.
Trestu se nemusí vyhnout Dalším nebezpečím, a to zcela zásadním, je skutečnost, že leniency program zajišťuje pouze imunitu vůči pokutám od soutěžních úřadů. Možný trestněprávní postih jednotlivých fyzických osob, které se na kartelu fakticky účastnily, tím není vyloučen. Například v Česku se při závažnější formě bude zpravidla jednat o hrozbu trestu odnětí svobody na dobu až osmi let. Tyto osoby mohou být navíc předmětem vydání do zahraničí k trestnímu stíhání anebo výkonu trestu odnětí svobody.
V neposlední řadě hrozí soukromoprávní vymáhání náhrady škody ze strany spotřebitelů a ostatních soutěžitelů, kteří kartelem utrpěli škodu. Ve shora uvedeném případu je po Air France – KLM vymáhána náhrada škody ve výši 500 milionů eur ze strany několika zákazníků, mezi něž patří třeba Ericsson a Philips. Nicméně není vyloučeno, že náhradu škody budou vymáhat i na společnostech Lufthansa a Swiss International Air Lines. Při rozhodování o využití leniency programu je tedy nutné komplexní posouzení všech okolností. Nemusí se totiž vždy vyplatit…
Imunita vůči pokutám od soutěžních úřadů nevylučuje možný trestněprávní postih fyzických osob, které se na kartelu fakticky účastnily.
O autorovi| BARBORA DUBANSKÁ, Weinhold Legal
