Likvidaci sedláků režim prováděl podle jednotného scénáře: nejprve konfiskoval „nevyužitou“ mechanizaci, následně zakázal zaměstnávat pomocníky a předepsal zemědělcům nesplnitelné dodávky. Když je sedláci nemohli splnit, čekal je soudní či administrativní postih a trest v podobě vězení, astronomických pokut a zabavení majetku.
Ani to však nestačilo a v letech 1951–1954 bylo nejméně dva tisíce selských rodin násilně vystěhováno z jejich vesnic, nejčastěji do zdevastovaných domů v pohraničí. Pobyt v rodné obci jim byl doživotně zakázán.
Tento přístup, který byl protiprávní i podle tehdejších zákonů, dnes šetří Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Doposud obdržel 528 podání, v 309 případech byl založen trestní spis, 165 šetření bylo ukončeno v důsledku úmrtí pachatele. Ve třech kauzách bylo sděleno obvinění, ale státní zastupitelství dvě z nich zrušilo. V jednom případě by měl být pachatel v nejbližší době obžalován.
