Zhruba polovina rozsahu knihy je věnována událostem předcházejícím dobytí moci. Fidel je tu líčen jako hrdina, který se postavil zkorumpované proamerické vládě. Autoři nezakrývají diktátorský charakter Castrova režimu, politickou perzekuci, celkovou nesvobodu ani fiaska direktivního hospodářství, na druhé straně jsou ale příliš uhranuti údajnými šesti sty vražednými útoky, které na Fidela osnovala od konce 50. let CIA a „exiloví kubánští teroristé“. Za exodem desetitisíců Kubánců v roce 1980 vidí jen snahu „uniknout tureckému hospodářství a dostat se do země neomezeného konzumu“. Pohnutky kubánského exilu, který je obviňován z řady nekalých praktik, jsou zase interpretovány pouze jako snaha domoci se znárodněného majetku.
Americkou hospodářskou blokádu Kuby označují autoři za protiprávní a cynickou. „Dokonce i vůči Iráku Saddáma Husajna byla blokáda méně drakonická,“ píší. Se sympatiemi se zmiňují o spojenectví Kuby s Chávezovou Venezuelou a Moralesovou Bolívií. Sečteno: kniha nabízí celkem solidní faktografii, ale její vůdčí ideou je typická latinskoamerická averze ke Spojeným státům a jejich hegemonii. Z tohoto pohledu je Castro vlastně sympaťák.
Máximo Líder Fidel Castro
José de Villa, Jürgen Neubauer Přeložil Vladimír Čadský. Vydalo nakladatelství Ikar, Praha 2007. 264 strany.
