Thaw Htoo právě přiletěl s rodinou do Anglie, která mu poskytla azyl před útlakem barmské diktatury. Nedůvěřivě sleduje jezdící schody před sebou. Sice nikdy nic podobného neviděl, ale všechno je někdy poprvé. Nejistě vykročí vstříc novému životu.
Život na misce vah Strojní inženýr Thaw Htoo je jedním z hrdinů dokumentu Mata Whitecrosse s názvem Z Barmy až na Mars. Snímek sleduje osudy několika karenských rodin, které vyhnala barmská vojenská junta až do uprchlického tábora na barmsko-thajské hranici.
Rodinám Thawa a farmáře Joa-Kaa se podaří nečekané – získají nový domov v britském Sheffieldu. S hrdiny prožíváme přípravy na cestu, loučení se sousedy i snahy adaptovat se na zcela odlišné prostředí na druhé straně planety. V kontrastu jsou zde úsměvné momenty s děsivými vzpomínkami, úsměvné ale převažují.
Například když rodina Thawa Htooa váží na kuchyňské váze všechny knihy a oblečení, které si mohou vzít do letadla. V Sheffieldu všichni ožívají, vychutnávají svobodu a prostředí, které dosud nepoznali. Chatrče vystřídaly krásné domy, obě dvě rodiny žijí vedle sebe, děti mohou chodit do britských škol.
Zrádci musí zemřít Kambodžský novinář Thet Sambath asi nikdy nezapomene na hrůzovládu Rudých Khmerů, která dosud leží jako stín nad celou zemí. Tehdy, v letech 1975 až 1979, bylo zabito přes 1,7 milionu lidí, včetně Thetova otce a bratra. Možná i proto se přes deset let snažil zjistit podrobnosti o vraždění v tomto temném období. Mluvil nejen s řadovými vojáky, kteří „jen“ plnili rozkazy shora, ale postupně si naklonil i Nuona Chea, pravou ruku Pol Pota.
„Můžete mi ukázat, kde jste zabíjeli?“ ptá se Thet ve snímku Nepřátelé národa dvou postarších mužů Suona a Khouna. „Támhle a taky támhle,“ téměř nepohnutě ukazují a dodávají, že v jednom masovém hrobě bylo tak 30 až 40 lidí. Na jejich tvářích nejsou vidět téměř žádné emoce, postupně ale z jejich slov vyplývá, že nějaké pohnutí přece jen cítí. „Je mi hrozně,“ říká jeden z mužů.
Film, který Thet Sambath natočil s britským dokumentaristou Robem Lemkinem, přináší i často mrazivé výpovědi Nuona Chea, který dodnes odmítá osobní odpovědnost za spáchané zločiny. V rozhovorech s Thetem sice přiznal, že docházelo i k zabíjení, trval ale neustále na svém. „Byli to zrádci, náš národ by byl ztracen, museli jsme to řešit,“ okomentoval brutální vraždění.
Kde se bere nenávist k Židům? Neodbytný hlas minulosti se vtírá do snímku izraelského režiséra Yoava Shamira. Ve svém dokumentu Hanobení se snaží najít odpovědi na otázky, zda a jakým způsobem se nenávist vůči židovství projevuje v dnešním světě.
Nahlédneme do fungování židovské Ligy proti hanobení, která sleduje veškeré projevy antisemitismu, ale udržuje si i kontakty na nejvyšší představitele v Izraeli i dalších zemích. Shamir sleduje také cestu izraelských školáků po polských koncentračních táborech a jejich prožitky při setkání s minulostí.
Dokument dává příležitost k vyjádření lidem, kteří vidí bujení antisemitismu úplně za vším, i jejich oponentům. A jak Shamir zjišťuje, odpovědět není vůbec jednoduché.
O autorovi| TEREZA ŠUPOVÁ, Autorka je redaktorka Lidových novin
