Navrhovaná reforma největšího evropského vojska Severoatlantické aliance však ale zatím nemá plnou politickou podporu celé vládní koalice a je předkládána jako předmět k diskusi.
Branná povinnost by sice podle návrhu nadále měla zůstat zakotvena v německé ústavě, pouze by nebyla uplatňována. Armáda by místo toho zájemcům z řad mladých mužů a žen nabízela možnost dobrovolné „oťukávací“ vojenské služby v trvání 12 až 23 měsíců, která by měla sloužit především k rekrutování mládeže do profesionálních armádních sborů.
Během ní by si zájemci o profesionální vojenskou kariéru mohli vyzkoušet, zda je služba v armádě skutečně to, čím chtějí naplnit svůj aktivní život. Stejně tak armáda by si mohla vytypovat, zda uchazeč má právě ty schopnosti, které vojsko potřebuje.
Guttenberg předložil celkem několik variant armádní reformy. Cílem změny je zvýšit výkonnost a efektivitu vojska. Role bundeswehru v rámci NATO by se tak podle ministra neoslabila, ale naopak posílila, přičemž jeho využitelnost by se zřetelně zvýšila. Podle dosavadních usnesení vlády by reforma armády měla do roku 2014 přinést státnímu rozpočtu úspory až 8,3 miliardy eur.
Guttenberg o svých představách reformy armády informoval již o víkendu kancléřku Angelu Merkelovou. Ta chce o osudu branné povinnosti rozhodnout až po intenzivní politické debatě. Na její pozastavení nahlíží příznivě, zrušit brannou povinnost úplně a vyškrtnout ji z ústavy ale odmítá.
