„Je pravdou, že ukrajinská armáda je nyní silou, která nemá v Evropě obdoby. Ale ne kvůli směšným dvanácti mechanizovaným brigádám! Ukrajina jich podle všeho má mnohem více,“ uvedl Zdeněk Kříž z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně.
Upozornil, že relativně málo početná ale vysoce motivovaná, dobře vedená, dobře vycvičená a moderně vyzbrojená armáda sice může porazit na bojišti v symetrické manévrové válce mnohem početnějšího protivníka, ale nemusí být schopna dlouhodobě kontrolovat obsazené teritorium.
Z dokumentů, které nedávno údajně omylem unikly z Pentagonu, má vyplývat, že Ukrajina nashromáždila 12 manévrových, převážně mechanizovaných brigád.
To by představovalo zhruba 60-70 tisíc vojáků a pokud by šlo o pravdivou informaci, bylo by podle Kříže pro Kyjev lepší žádné aktivní útočné operace neprovádět a přejít do strategické obrany.
„Dvanáct mechanizovaných brigád tvoří v měřítku demilitarizovaného Západu velkou vojenskou sílu. Jde ale o nedostatečné síly, aby Ukrajina úspěšně útočila a zároveň přikryla svoji dlouhou hranici s Ruskem,“ konstatoval Kříž s tím, že v takovém počtu by Ukrajina po případném úspěšném útoku a ústupu Rusů neměla zřejmě šanci rozsáhlé území kontrolovat.
Ukrajina mobilizovala až milion lidí
Údajně uniklé informace z Pentagonu by se podle Kříže mohly týkat počtu zformovaných ukrajinských jednotek, které by Kyjev mohl nasadit do počáteční fáze ofenzívy.
Here are today's control-of-terrain maps of #Russia's invasion of #Ukraine from @TheStudyofWar and @criticalthreats.
Interactive map, updated daily: https://t.co/hwgxTnU2Tr
Archive of time-lapse maps, updated monthly: https://t.co/IT6FiqwgGO https://t.co/rtOl39TxkY
Už před válkou měla Ukrajina nejméně 11 aktivních mechanizovaných brigád, 4 motorizované brigády, 2 horské brigády a 2 tankové brigády. V záloze měla 5 mechanizovaných brigád, 4 tankové brigády a 1 motorizovanou brigádu. Dále měla 5 výsadkových brigád a 2 brigády námořní pěchoty. Celkově 36.
Od té doby ale Kyjev zformoval mnoho nových.
Ukrajinské autority totiž polooficiálně opakovaně potvrdily, že v několika vlnách mobilizace bylo povoláno do boje 700 tisíc až milion lidí. „Jde o počet, který je zcela v možnostech čtyřicetimilionového národa bojujícího o přežití,“ uvedl Kříž.
Ukrajinské síly utrpěly v průběhu více než rok trvající války nemalé ztráty. Horní odhadovaná hranice je až 120 tisíc vojáků – zabitých, raněných, neschopných boje, zajatých a nezvěstných.
Kříž v rozsáhlé analýze pro natoaktual.cz vypočítává, že pokud bylo z mobilizovaných Ukrajinců 120 tisíc povoláno k nahrazení ztrát u existujících brigád, dalších 60 tisíc nasazeno na doplnění záložních svazků, které před válkou nebyly ani zdaleka na plných stavech, 120 tisíc povolanců zamířilo do Teritoriální obrany, dalších 250 tisíc s horší zdravotní kvalifikací a vyšším věkem skončilo u sil podpory, je zbytek – tedy přibližně 300-400 tisíc povolanců dostatečným rezervoárem k budování mnoha brigád nad rámec stavu před ruskou invazí.
„I kdyby ukrajinské nenávratné ztráty byly dvojnásobné, než jsou ty nejpesimističtější odhady a dosáhly výše 250 tisíc vojáků, měla by Ukrajina dostatek živé síly na budování mnoha dalších jednotek,“ konstatoval.
Podle předválečné ročenky Military Balance 2022 Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) měl Kyjev k dispozici 900 tisíc záložníků.
„I když zohledníme problém s adekvátními výcvikovými kapacitami, disponuje Ukrajina dostatkem personálu pro nahrazení ztrát a pro budování dalších manévrových komponentů,“ podotkl Kříž.
Pasha is one of over 10,000 Ukrainian recruits who have trained on the UK-led INTERFLEX training programme.
Watch Stacey Dooley: Ready For War? on BBC iPlayer to hear more about his experience: https://t.co/rcZy9amiK0 https://t.co/HKnxz9ekOy
Z otevřených zdrojů lze podle něj dohledat, že od 24. února 2022 začal Kyjev formovat nejméně 15 nových manévrových svazků. Upozornil, že letos v dubnu pak Kyjev avizoval budování nových úderných brigád, ve kterých má sloužit 40 tisíc vojáků s vysoce patriotickým smýšlením. Národní garda má postavit 6 brigád a policie s pohraničníky po jedné.
Z toho vyplývá, že po začátku války Kyjev zahájil formování nejméně dalších 12 mechanizovaných brigád, 3 brigád polních myslivců a 8 úderných brigád.
„Ukrajinské velení má proto k dispozici přibližně 60 manévrových brigád. Neznáme podrobnosti o jejich naplnění živou silou a bojovou technikou. Je téměř jisté, že nyní nejsou všechny na plných stavech,“ dodal Kříž. Okamžitého nasazení podle něj bude schopných 30-35 formací, tedy více než polovina.
K nim je pak nutné připočíst nejméně 25 brigád Teritoriální obrany, které jsou také z podstatné části motorizované, a 8 brigád dělostřelectva a raketového vojska. A součet všech jednotek velikosti brigády včetně protivzdušné obrany, letectva, logistiky či školních jednotek by podle Kříže měl zhruba k polovině května přesahovat stovku.
Připravenost ukrajinských sil nebude zcela optimální. „Ale Ukrajina se nechystá bojovat proti americké 82. nebo 101. výsadkové,“ podotkl Kříž. Přes všechny nedostatky ve výcviku, pramenící zejména z nadlidského úkolu připravit v relativně krátkém čase statisíce vojáků a ztrát kvalifikovaného personálu, bude podle něj úroveň vycvičenosti ukrajinských sil vyšší než na ruské straně.
Proti stojí 350 tisíc ruských vojáků
Ukrajinský generální štáb předpokládá, že Rusko nyní bojuje přibližně s 350 tisíci vojáky pozemních sil, výsadkářů a námořní pěchoty. Z nich je zhruba 200 tisíc vyčleněno pro vedení aktivních operací na jihu a východě Ukrajiny v rámci „zimní ofenzívy“, která nedávno skončila bez podstatných výsledků.
Podle Kříže bude přímo na bojové linii sice nějakých 100 tisíc ruských vojáků, ale vytlačit je a udržet osvobozené pozice nemusí být pro ukrajinské jednotky vůbec jednoduché a to především vzhledem k délce ukrajinsko-ruské fronty. Ta totiž měří asi 1 500 kilometrů.
Na jihu a východě, kde probíhají aktivní bojové operace a očekává se ukrajinský úder, je dlouhá přibližně 550-600 kilometrů. Řeka Dněpr, která je přirozenou přírodní překážkou výrazně omezující možnosti útočit mechanizovanými formacemi, přidává dalších 300 kilometrů a je také nutné ji zabezpečit. Na severovýchodě a severu, kde Ukrajina přímo hraničí s Ruskem, pak jde o dalších asi 600 kilometrů.
The time has come to take back what belongs to us. https://t.co/sH1Yrggg8U
A v neposlední řadě musí Kyjev počítat i s hranicí s Běloruskem (900 kilometrů), kde ukrajinské velení musí mít rozmístěny určité síly proti případnému neočekávanému výpadu ruských a běloruských sil a ohrožení zásobovacích tras ze Západu.
Kyjevu nahrává, že pokud se ruské velení momentálně snaží s přibližně 200 tisící vojáky obsadit frontu o délce 600 kilometrů a přikrýt Dněpr (300 kilometrů), je zřejmé, že průměrná koncentrace ruských sil a prostředků na jeden kilometr délky fronty bude relativně velmi nízká. Zhruba 250 až 300 vojáků.
„Na linii kontaktu v přímém boji jich potom nebude více než 100 až 150. V úsecích, kde momentálně neprobíhají aktivní bojové operace, bude fronta obsazena ještě řidčeji. A na některých úsecích nemusí fronta vůbec existovat,“ uvedl Kříž.
10. května 2023 |
