„S prezidentem Volodymyrem Zelenským se bavíme o účinnosti sankcí. Už bylo přijato osm balíků, v řadě z nich hrála roli česká diplomacie. Víme, že sankce fungují, ukazuje se to na mnoha datech. Je třeba v tom pokračovat,“ sdělil Fiala s odkazem na Rusko.
„Nyní je také zvažovaná role Běloruska a zda není potřeba zamířit tímto směrem pozornost,“ nastínil premiér možnost zpřísnění sankcí vůči Minsku. „Není možné, aby se Bělorusko přidávalo k ruské politice,“ dodal.
Podle ministra zahraničí Jana Lipavského je potřeba uvědomit si, že útoky na Ukrajinu probíhají z běloruského vzdušného prostoru. Bělorusko dodává zbraně Rusku, jeho ekonomika je propojena s ekonomikou ruskou,“ podotkl ministr.
 |
Vláda se však podle šéfa diplomacie bude zároveň snažit o to, aby za chování země nepykali všichni její občané. „Například běloruští studenti s mezinárodním stipendijním programem ale mohou žádat o pobyt v Česku,“ uvedl Lipavský.
Česká delegace přiletěla do Prahy v úterý krátce před devátou hodinou ranní. O několik minut později už premiér Fiala spolu s ministry představili výsledky jednání s ukrajinskými protějšky.
„Jednali jsme jak na mezivládní úrovni, tak s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Cesta naprosto splnila svůj účel. Byla přínosná pro Českou republiku i pro podporu Ukrajiny,“ řekl Fiala po návštěvě Kyjeva a připomněl, že při příjezdu české delegace byl Kyjev pod ruskou palbou. „O to důležitější je naše podpora, naše pomoc, abychom Ukrajinu v jejím boji posílili,“ dodal premiér.
Prohloubení spolupráce
Fiala také uvedl, že Česká republika chce s ukrajinskou stranou prohloubit spolupráci v mnoha oblastech, například v oblasti obrany, na poli dopravy, zdravotnictví či energetiky, včetně jaderné. „Přijali jsme několik deklarací, v jedné z nich se ukrajinská strana přihlásila k tomu, že bude vytvářet podmínky pro české firmy, které chtějí na jejím území podnikat,“ řekl předseda vlády k prohloubení spolupráce.
Vyzval proto firmy, které mají o působení na Ukrajině zájem, aby této nabídky využily. Podle ministra vnitra Víta Rakušana by se české společnosti měly podílet mimo jiné na poválečné obnově Ruskem napadené země.
Ministryně obrany Jana Černochová diskutovala v Kyjevě o možnosti třítýdenních kurzů pro ukrajinské vojáky organizovaných Českou republikou i o možnosti dalších návazných kurzů. Jednala i o založení podniku, který by se podílel na opravách ukrajinské vojenské techniky.
Důležitá je podle Rakušana také uprchlická situace. Pokud někdo v mezidobí odešel na Ukrajinu a už mu byla udělena ochrana na území některé ze zemí Evropské unie, má podle ministra možnost vrátit se do zemí EU. Česko takto dočasně zajistilo na 457 tisíc lidí. Automaticky se to prodlužuje o jeden rok. Pokud do Česka dorazí dalšího více než půl milionu uprchlíků, bude to komplikované na zajištění důstojného bydlení, upozornil Rakušan.
Do Kyjeva doprovodili Fialu také vicepremiéři Marian Jurečka a Vlastimil Válek, ministryně obrany Jana Černochová, ministr zahraničí Jan Lipavský, ministr financí Zbyněk Stanjura a ministr dopravy Martin Kupka. V pondělí odpoledne ministři jednali se svými protějšky samostatně.
Aktuálně česká vláda uvolnila 20 milionů korun na nákup naftových generátorů, které mají po ruských útocích pomáhat s nahrazováním výpadků dodávek elektřiny v Dněpropetrovské a Lvovské oblasti.
Česko podle Fialy podporuje i co nejrychlejší uvolnění 3 miliard eur přislíbených zemi z unijních zdrojů. Tématem byla také o poválečná obnova Ukrajiny včetně toho, jak by se do ní mohly zapojit české firmy. Podle české Hospodářské komory projevilo ochotu se jí účastnit přes sto firem.
Co s ohroženou cestou pro obilí?
Fiala reagoval také na to, že Rusko v pondělí pozastavilo obilnou dohodu, umožňující vývoz obilí z ukrajinských černomořských přístavů, kvůli ohrožení bezpečného koridoru. „Situace je vážná, budeme na ni muset reagovat. Co se podařilo domluvit, cesta pro zemědělské produkty, je velice důležité pro spoustu zemí severní Afriky a Asie. Že Rusko dohodu nedodržuje je vážná věc, musíme nalézt cestu za pomoci těch, co se na dohodě podíleli, to je Turecko a Ukrajina,“ řekl.
Ruský prezident Vladimír Putin v týž den upozornil, že koridor byl částečně využit při útoku na ruskou Černomořskou flotilu v Sevastopolu. Upozornil, že ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu byly odplatou za sobotní útok na Sevastopol, ale že Rusko ještě nepředvedlo vše, co by mohlo udělat.
Ruský velvyslanec v OSN Vasilij Něbenzja v úterý prohlásil, že Rusko nemůže dovolit nerušený průchod lodí Černým mořem bez toho, aby se na nich prováděly „inspekce“.
