„Alexandr Lukašenko vzal na sebe odpovědnost za to, že během příjezdu, jednání a návratu ukrajinské delegace zůstanou na zemi všechna letadla, vrtulníky a rakety rozmístěné na běloruském území,“ uvedla kancelář ukrajinského prezidenta.
Po čtvrté hodině odpoledne informovala agentura Reuters s odvoláním na poradce ukrajinského ministerstva vnitra, že ukrajinská i ruská delegace se blíží na místo setkání. O hodinu později však byly odpáleny ruské rakety Iskander z Běloruska směrem na Ukrajinu a zasáhly letiště ve městě Žitomir, které leží zhruba 130 kilometrů od Kyjeva.
Od té chvíle nebyly zveřejněny o jednáních žádné další oficiální informace. Zdroj ruského listu Kommersant a některá ukrajinská média v neděli večer informovala, že schůzka by se měla konat v pondělí ráno.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se před setkáním podle agentury Reuters vyjádřil, že nevěří výsledkům rusko-ukrajinských mírových rozhovorů, ale je potřeba to zkusit.
Rusko si dříve kladlo jako předběžnou podmínku k jednání požadavek, aby Ukrajinci složili zbraně. Nedělní jednání se mělo však uskutečnit bez jakýchkoliv předběžných podmínek.
Nekapitulujeme, prohlásil ministr zahraničí
Ukrajina kapitulovat nehodlá. „Na jednání jako takovém není nic špatného. A budeme rádi, když výsledkem těchto jednání bude mír a konec války. Ale, a to znovu zdůrazňuji, nevzdáme se, nebudeme kapitulovat. Nevzdáme se ani centimetru našeho území. To není cílem našeho boje,“ prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba při nedělní videokonferenci s novináři.
Rusko chtělo vést jednání přímo v Bělorusku, to však Ukrajina odmítla kvůli útokům od běloruských hranic.
„Sejdeme se na hranici. Pojedeme si tam poslechnout, co Rusko řekne a jedeme tam vyjádřit svůj názor na tuto válku a kroky Ruska. Jedeme tam bez jakýchkoliv předběžných jednání, bez předchozí dohody, co by mohlo být výsledkem těchto jednání,“ citovala Kulebu agentura Unian.
V ruské delegaci, kterou vede exministr kultury, Putinův poradce Vladimir Medinskij, jsou náměstci ministrů obrany a zahraničí, ruský velvyslanec v Bělorusku Boris Gryzlov a předseda zahraničního výboru ruské sněmovny Leonid Sluckij.
Mezitím ruský prezident Vladimir Putin nařídil převést jaderné síly do režimu bojové pohotovosti. Putinův rozkaz ukrajinský ministr zahraničí Kuleba podle agentury AFP kritizoval jako pokus o vyvinutí nátlaku na Kyjev, který čtvrtým dnem vzdoruje ruské invazi.
Zelenskyj měl dlouhý hovor s Lukašenkem
Zelenskyj krátce před potvrzením o setkání vyjednávacích delegací volal s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Měl mu podrobně vysvětlit nemožnost střetu obou zemí.
V ukrajinských médiích se předtím objevila varování, že se Lukašenko chystá přidat k ruskému útoku a vyslat na Ukrajinu přinejmenším příslušníky speciálních sil.
„Měl jsem telefonický rozhovor s Alexandrem Lukašenkem. Nemluvil jsem s ním dva roky. Dnes jsem s ním mluvil dlouho, velmi k věci. Podrobně jsem mu vysvětlil nemožnost našeho střetu. Nechci, aby z Běloruska létaly na Ukrajinu rakety, letadla, vrtulníky. Nechci, aby na Ukrajinu jezdili vojáci z Běloruska. A on mě o tom ujistil,“ citují Zelenského ukrajinská média.
Zprostředkování navrhl také Izrael
Kreml v neděli informoval, že izraelský premiér Naftali Bennett navrhl Vladimiru Putinovi, že země rusko-ukrajinská jednání zprostředkuje. Bennett s Putinem hovořili po telefonu na základě izraelské iniciativy, uvedl Kreml.
Už v pátek Zelenskyj žádal izraelského premiéra o zprostředkování jednání. „Naše vedení se domnívá, že Izrael je jediným demokratickým státem, který má vynikající vztahy s oběma zeměmi,“ vysvětlil ukrajinský velvyslanec v Izraeli Jevhen Kornijčuk agentuře Reuters.
Jako další z možných míst pro jednání by vedle Varšavy, Budapešti, Istanbulu či Baku přicházelo v úvahu také slovenské hlavní město.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová už řekla, že si jednání v Bratislavě umí představit. „Pokud by Bratislava mohla být místem, které by přispělo k posunu celého konfliktu směrem k mírovému řešení, bylo by to jen dobré,“ řekla novinářům Čaputová. Sama v neděli navštívila vesnici Ubľa na hranicích s Ukrajinou, kde přes místní hraniční přechod přichází na Slovensko několika tisíc lidí denně.
