„Stále se nacházím na Ukrajině, nemám možnost dostat se do Česka. Semestr mi už začal 19. září, ale vím i o studentech, kterým začal už začátkem měsíce, a stále nemohou odjet ze země,“ říká pro iDNES.cz student Vladyslav Ihoshyn.
Poukazuje přitom na to, že o prvních takových případech se dozvěděl v průběhu srpna, kdy pohraničníci začali otáčet některé studenty a znemožnili jim odchod do zahraniční, přestože měli všechny dokumenty.
„Informace na stránkách hraniční kontroly se několikrát změnila. Zpočátku povolili překročení hranice všem studentům zahraničních univerzit. Poté jenom těm, kteří nastoupili na univerzitu před začátkem války, od 14. září zakázali výjezd všem studentům,“ popisuje situaci na Ukrajině Ihoshyn.
Svá slova přitom podpořil dokumentem, na němž je mu oznámeno, že nemůže vycestovat z důvodu všeobecné mobilizace. Na oznámení, které má redakce k dispozici, stojí upozornění, že z rozkazu prezidenta bylo vyhlášeno stanné právo.
Chtějí studovat, aby mohli obnovit Ukrajinu
Devatenáctiletý Ihoshyn si kvůli studiu na pardubické univerzitě udělal certifikát o znalosti češtiny. Úroveň jazyka má podle Univerzity Karlovy, která zkoušku zaštiťovala, na B1. Právě tato úroveň je potřebná ke složení české maturity z cizího jazyka.
Podobný osud jako rodáka z Ternopilu, ležícího asi 131 kilometrů na východ od Lvova, potkal daleko více lidí. „Když jsem byl na jednom přechodu, viděl jsem asi osmnáctiletého kluka, který nastoupil na slovenskou univerzitu. Odcházel s matkou a malou sestrou, a měli obrovské kufry a batohy. Šli na pěší přechod a klukovi zamítli odchod, a tak šli zase všichni zpátky,“ vypráví.
Studentů, kteří se nedostali přes hranici, tak kvapem přibývá, spojili se proto na sociálních sítích. Nyní přidávají své podpisy pod dopis, který chtějí adresovat prezidentu Volodomyru Zelenskému a členům vlády. K úternímu večeru měli více než 1160 podpisů.
Nejvíc signatářů studuje na slovenských, polských a českých univerzitách. Nechybí ale ani destinace jako Kanada, Turecko, Finsko, Belgie nebo Moldavsko.
„Pro studenty z Ukrajiny byly vytvořeny speciální vzdělávací programy, byla poskytnuta stipendia a byly stanoveny výjimky pro zvýhodněné přijetí. Naše mládež se dostala na nejlepší vysoké školy na světě, aby získala kvalitní vysokoškolské vzdělání a později se vrátila rekonstruovat Ukrajinu. Odebrat studentům právo studovat nyní znamená připravit Ukrajinu o její budoucnost,“ píší ve společném prohlášení.
Překupníci se studiem
Jak ukrajinský student redakci doložil, ještě v květnu bylo na stránkách pohraniční stráže napsáno, že zemi mohou opustit i studenti, pokud prokáží, že jsou skutečnými studenty. V aktualizované podobě stránky pohraniční stráže už tato informace ale chybí.
Začátkem srpna na situaci na ukrajinských hranicích upozornilo i Rádio Svobodná Evropa (RFE). V textu se nicméně píše, že: „Jen za minulý měsíc na kontrolních stanovištích ve Lvově, Volyni či Zakarpatské oblasti uvedlo asi 3500 mužů jako důvod svého odchodu do zahraničí studium v některé evropské zemi.“ Téměř polovinu z nich ale pohraniční stráž vrátila zpět, jelikož neměli žádné dokumenty a potvrzení o tom, že skutečně studují, dalších asi 500 lidí předložilo padělané doklady.
Armáda na hranicích navíc mnohdy zachytila i 54leté muže, kteří se pokoušeli tvrdit, že cestují z Ukrajiny za účelem získání vzdělání.
RFE dále informovala, že cena padělaných dokladů se pohybuje v rozmezí 500 až 2000 dolarů.
„Ano, problém opravdu existuje. Ale není v tom žádná logika ze strany pohraniční kontroly. V létě, když žádná výuka ještě nebyla, pohraničníci pouštěli všechny, včetně fiktivních studentů. Teď, před začátkem akademického roku, když praví studenti jedou na studium, vláda úplně zakázala výjezd studentů. Vypadá to, že všichni fiktivní studenti už vyjeli z Ukrajiny a ti praví zůstávají tady,“ dodává smutně Ihoshyn, který zůstává i nadále ve spojení se svými kamarády a řeší, co dál.
Ptal se totiž univerzity, jestli by mu za těchto okolností umožnila dálkové studium, ta to ale odmítla.
Za změnou pravidel pro opuštění Ukrajiny ve válečném stavu ale nemusí stát jenom práce překupníků s potvrzeními, jedním z mnoha důvodů může být i skutečnost, že Ukrajina přešla do útoku a snaží se zatlačit ruské jednotky zpátky do Ruska. I z toho důvodu tak nejspíš potřebuje ještě víc vojáků než v minulosti. Navíc ruský diktátor Vladimír Putin ve středu oznámil částečnou mobilizaci, aby doplnil ztráty svých jednotek.
Redakce iDNES.cz oslovila ukrajinskou pohraniční stráž a tamní ministerstvo školství, odpověď ale neobdržela.
