KYJEV/PRAHA Nedávno oslavil 35. narozeniny, už ale stačil být ministrem a šéfovat ukrajinskému parlamentu. I když ho v současnosti nelze pasovat do role favorita příštích prezidentských voleb, vede si v průzkumech docela dobře. Do karet mu hraje především to, že pro řadu Ukrajinců, unavených triumvirátem vůdců Juščenko-Tymošenková Janukovyč, přestavuje relativně novou, neokoukanou tvář.
Jmenuje se Arsenij Jacenjuk a má velké plány. Možná i proto se dočkal v některých zahraničních médiích nálepky „ukrajinský Obama“ - mimo jiné v posledním čísle časopisu Foreign Affairs. Ostatně i v jeho programu figuruje obamovská mantra jménem „změna“. Jacenjukovo hnutí se totiž jmenuje „Fronta změn“ a jeho motto zní: „Kardinální změny!“
Včera se pochlubil svými plány a de facto tím zahájil svoji kampaň před prezidentskými volbami, které Ukrajinu čekají v lednu příštího roku. Jacenjuk vyhlásil iniciativu za uskutečnění referenda o omezení „moci mocných“. Jeho cílem je zavést větší kontrolu nad politickými stranami a zamezit svévolným změnám ústavy a důležitých zákonů, které si jednotliví politici šijí na míru. „Nevím, co je ještě může napadnout - ještě si snad odhlasují, že přepíší ústavu, nebo vytvoří s někým svazový stát,“ prohlásil na včerejší tiskové konferenci.
S energetickou lobby v zádech Podle některých analytiků je ale Jacenjuk pro ukrajinské voliče příliš mladý. A to přesto, že za svůj nedlouhý politický život už stihl být ministrem ekonomiky a zahraničí i šéfem parlamentu. Zatím se těší hlavně podpoře sdělovacích prostředků, které jsou financovány ukrajinskými oligarchy. Často se objevuje především na televizních kanálech, které kontroluje ukrajinská energetická lobby v čele se známým plynařským magnátem Dmitrijem Firtašem.
Sám Jacenjuk popřel, že by reprezentoval tuto nejmovitější část ukrajinské společnosti, ale finanční pomoc od miliardářů prokazatelně přijímá. Jeho největší předností je rozhodnost, se kterou se hodlá pustit do zásadních změn politického systému. „V zemi panuje revoluční situace,“ prohlašuje a pevným hlasem dodává: „Nechci se prezidentských voleb jen zúčastnit, já v nich chci vyhrát.“ Odsuzuje snahy velkých politických stran okleštit prezidentskou moc, varuje před lidovými bouřemi a slibuje, že jako hlava státu jim dokáže zabránit.
Z mnoha prohlášení lze soudit, že jeho zahraničněpolitická orientace je prozápadní, ale hodlá i významně zlepšit vztahy s Ruskem. A to navzdory faktu, že v pohledu na společnou sovětskou historii zaujímá pro Moskvu nepopulární postoj. Za hrdiny pokládá nejen Ukrajince bojující proti fašismu, ale i ty, kteří se vzpírali sovětskému bolševismu a diktátu Moskvy.
Průzkumy veřejného mínění zatím spíš hovoří pro ostříleného lídra opoziční Strany regionů Viktora Janukovyče, který má na své straně proruský východ země. Hlas mu chce dát asi 23 procent Ukrajinců. Jacenjuk je na tom s podporou voličů přibližně stejně jako premiérka Julija Tymošenková, oběma je nakloněno mezi 13 a 15 procenty voličů. A to pro politika stojícího doposud spíše v pozadí nemusí být špatná startovací pozice.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
