V pátečních LN někdejší zaměstnanec Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Koura tvrdil, že jeho ředitel nedodržel svůj příslib zasadit se o to, aby ulice někdejšího komunistického funkcionáře Havelky, v níž sídlil ÚSTR i jeho Archiv bezpečnostních složek, nesla jméno po manželce hrdiny protiněmeckého odboje Zdeně Mašínové (Nové jméno ulice sotva pomůže Žáčkovu ústavu, LN 13. 2.).
Toto tvrzení pochopitelně nebylo pravdivé. Již 25. dubna 2008 ústav inicioval proces změny názvu ulice Havelkova. V dopise adresovaném starostce městské části Praha 3 Mileně Kozumplíkové mimo jiné stojí: „S ohledem na poslání Ústavu i Archivu si proto ze symbolických i věcných důvodů dovoluji navrhnout přejmenování ulice Havelkova na ulici Zdeny Mašínové (1907-1956), manželky hrdiny čs. hnutí odporu brig. gen. in memoriam Josefa Mašína, která byla obětí obou totalitních režimů 20. století a jejíž osud je symptomatický pro osud českých žen během existence nacistického a komunistického režimu...“ Spoluautorem podkladů k žádosti byl mimo jiné i Petr Koura.
Tento návrh Rada městské části schválila svým usnesením č. 328 dne 30. dubna 2008 (kompletní dokumentaci zveřejní ústav na své webové stránce www.ustrcr.cz). Usnesení pak putovalo na Magistrát hlavního města Prahy, kde ho řádně projednala příslušná komise, na základě jejíhož doporučení 17. prosince 2008 pražští radní schválili nový název sídelní ulice ústavu a archivu - Siwiecova.
Pro ÚSTR je ctí sídlit v Siwiecově ulici Kde se ztratil původní návrh - přejmenování na ulici Zdeny Mašínové? Podle dostupných informací vycházela komise z vícero možností, jak řešit od začátku 90. let ojedinělou příležitost - přejmenovat ulici v centru Prahy. S ohledem na další územní rozvoj Žižkova - a budoucí pojmenování nových ulic v prostoru dnešního nákladového nádraží jmény význačných českých žen, včetně Zdeny Mašínové - zvítězila varianta podporovaná Polským institutem.
Pro ústav i archiv tak může být ctí, že ulice, ve které působí, nese jméno po Ryszardu Siwiecovi, který se 8. září 1968 upálil na protest proti polské angažovanosti v rámci okupace Československa armádami Varšavské smlouvy.
Petr Koura rovněž nesprávně tvrdí, že Rada ústavu odmítla vypsat výběrové řízení na ředitele a „znemožnila tak, aby ústav získal namísto pověsti zpolitizované instituce renomé nezávislého vědeckého ústavu“. Rada ústavu se na svém jednání dne 14. ledna 2009 usnesla, že formu výběrového řízení považuje za vhodný nástroj pro volbu ředitele, jeho uplatnění nicméně předpokládá až po dokončení stabilizační fáze ústavu, tedy nejdříve v roce 2010. V té době bude možné objektivně zhodnotit dosažené výsledky a posoudit návrhy další strategie rozvoje ústavu.
Ústav pro studium totalitních režimů čelí od svého vzniku útokům z různých stran, především kvůli svému zaměření a činnosti, jež odhaluje i doposud utajované skutečnosti z naší nedávné totalitní minulosti. Pokud by za dva roky přestal existovat, jak mnozí doufají, rozhodně po něm nezůstane jenom ulice Siwiecova, ale i například řada publikací, vzdělávacích pomůcek či zveřejněných dokumentů na internetu včetně seznamu kmenových zaměstnanců komunistické rozvědky a kontrarozvědky.
K ostatním tvrzením Petra Koury se nemá cenu vyjadřovat. Vycházejí ze stejně nepřesných informací, jako jeho konstrukce v případě přejmenování ulice Havelkova na Siwiecova. To by se však historikovi stávat nemělo.
O autorovi| Jiří Reichl, mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů
