Zkratka UV - z anglického ultra violet. Jde o elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší, než má viditelné světlo, avšak delší, než má rentgenové záření. Pro člověka je neviditelné, existují však živočichové (ptáci, plazi, některý hmyz), kteří jej dokáží vnímat.
Ultrafialové záření objevil německý fyzik Johann Wilhelm Ritter v roce 1801. Pojmenoval ho „dezoxidační“ světlo. Nynější název vznikl později, v 19. století.
Z hlediska biologických účinků se dělí na UVA, UVB a UVC záření. UVA se považuje za méně škodlivé; nebylo prokázáno, že je pro živé organismy zhoubné. Záření UVB je z převážné většiny pohlcováno ozonem ve stratosféře, respektive v ozonové vrstvě. Pro živé organismy je škodlivé. Jeho energie dokáže rozkládat nebo narušovat bílkoviny nebo jiné životně důležité organické sloučeniny. UVC záření je pohlcováno atmosférou.
Zdroj: cs.wikipedia.org
