PRAHA Na základní umělecké škole (ZUŠ) v Lysé nad Labem se v hudebních oborech zaměřují na práci v souborech, je tam úspěšný studentský jazzový orchestr, dělají i muzikálová představení. Se svým přístupem tam učitelé trochu narušují dosavadní ztuhlá pravidla.
„V hudebních oborech se u nás děje spousta věcí, které v osnovách nenajdete. Kdyby přišla přísná kontrola, mohla by nám to vyčíst. I když rozumný inspektor to neudělá,“ říká ředitelka lyské ZUŠ Vlasta Blažková.
Pevné osnovy zastaraly a ukázalo se, že nemohou vyhovovat všem.
„Již nyní učíme některé předměty takříkajíc na hraně současných osnov,“ potvrzuje ředitelka ZUŠ Louny Jindřiška Riedlová. „Například vyučujeme historický šerm v rámci literárně-dramatického oboru ve volitelném předmětu pohyb,“ popisuje.
Sevření státních osnov nyní povoluje. Vlastní přístup jednotlivým ZUŠ umožní rámcový vzdělávací program. Ten byl vydaný nedávno, určuje jen základní mantinely výuky a školy podle něj nyní mají zpracovat vlastní vzdělávací programy, které budou muset dodržovat. Školní vzdělávací program zveřejní na internetu a každý žák nebo rodič se bude moci snáz zorientovat v tom, na co je ta která škola zaměřená.
Mezi nedostatky současné výuky podle odborníků patří příliš teoretické pojetí hudební nauky. „Je mnoho možností, jak teorii učit. Předtím to bylo striktně vymezeno učebními plány, teď vznikne diskuse, jak teorii spojit s praxí,“ říká Aleš Chalupský, člen týmu, který na zavedení rámcového vzdělávacího programu pracuje, a ředitel ZUŠ v Biskupské ulici v Praze. Možné bude učit teorii až starší žáky.
Přechod na nový systém a tvorba vlastních vzdělávacích programů přinese školám hodně papírování. „Nebude to jednoduchá práce. Očekávám, že potrvá dva roky, abychom napsali školní vzdělávací program dobře,“ říká ředitelka Blaková. „Beru to ale jako dobrou věc,“ dodává.
Někteří učitelé ZUŠ mají ze změn obavy. „Předpokládám, že budu učit stejně, ale budeme s tím mít víc práce,“ říká lyský učitel na dechové nástroje Vít Andršt.
Když v roce 2007 přecházely z pevných osnov na vzdělávací programy základní školy, žádalo peticí 4000 lidí, především učitelů, odklad. Kritizovali, že mají málo informací a že je rámcový vzdělávací program nesplnitelný. V průběhu prvního roku pak školní inspekce zjistila, že se pouze 40 procentům kontrolovaných škol podařilo napsat své vzdělávací programy plně v souladu s rámcovým vzorem.
Podobné protesty ale tvůrci rámcového programu pro ZUŠ neočekávají. „Učitelé jsou na to spíš natěšení,“ tvrdí manažer projektu Pilot ZUŠ Jiří Stárek. Práce, jejichž cílem je přechod na rámcový vzdělávací program, začaly v roce 2006, podklady vznikaly na základě požadavků z praxe. Pak začal pilotní projekt na 40 školách. V současnosti probíhají školení dalších učitelských sborů.
***
230 TISÍC ŽÁKŮ SE NEMUSÍ UČIT STEJNĚ
* V Česku je 482 základních uměleckých škol s celkem 1092 detašovanými pracovišti. Navštěvuje je 230 tisíc žáků. * Od 1. září mají všechny základní umělecké školy možnost tvořit vlastní vzdělávací programy podle schváleného rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání. * Rámcový vzdělávací program stanoví jen základní mantinely a dovednosti, které musí žák zvládnout po určitém období výuky. Je volnější než dosavadní osnovy, jednotlivé školy se díky tomu mohou více specializovat. * Rámcový program odstraňuje některé potíže s moderními formami umění. Otevírá větší prostor pro multimediální tvorbu nebo výuku elektronického zpracování hudby. Odstraňuje problém s výukou na elektronické klávesy, která dosud byla určena jen starším dětem, i když o ni měly zájem i mladší. * Pro jednotlivé předměty může škola otevřít i dva učební plány -jeden méně náročný, na úrovni minima, které rámcový vzdělávací program vyžaduje, a pro vážnější zájemce druhý, náročnější plán. * Školy mohou uspořádat hodiny výuky podle regionálních potřeb.
